Rozbor nehody MiG-21 dne 22. září 1981 v Brdech

Před 33 lety došlo v Brdech k letecké nehodě stroje MiG-21F v.č. 660402, který náležel k 5. stíhacímu pluku z Plzně - Líní. Toho dne bylo naplánované ostré bombardování ve dvojici na letecké střelnici Jordán-Jince se dvěmi pumami OFAB-100 (tříštivo-trhavá ráže 100 kg) s nastaveným zpožděním 11 sekund a ostrou střelbou kanonem NR-30.

Z letecké základny Plzeň - Líně odstartovaly celkem tři letouny (2x MiG-21F-13 a 1x MiG-21MF) směr Hořovice a pak na "beton" (letište pod Hejlákem). Počasí odpovídalo normálním povětrnostním podmínkám ve dne: méně než z poloviny pokrytost, spodní základna vysoko, skoro 7 km a dohlednost výborná. Standardní nalétávání do úrovně terčů probíhalo po trati Hejlák - Jordán s následným odvalem doleva na okruh střelnice. U rychlých letounů (MiG-21, Su-22 atd.) dohlížel a vyhodnocoval střelby řídící létání/bombardování (ŘL) z pozorovatelny na Hejláku, zatímco u pomalejších letounů (L-39, L-159 atd.) se ŘL nacházel u bunkru na Houpáku. Jednadvacítky tedy obvykle přelétávaly přes hlavu ŘL po přímce do prostoru terčů.

V tomto případě ale trojice strojů letěla po paralelní přímce posunuté o cca 500 m napravo s kurzem 210° a rychlostí okolo 700 km/h ve výšce 250-300 m. Na pozici vedoucího byl pilot 1. třídy pplk. Švejda (nalétáno 2.793 hodin), na pravém křídle byl jako vedený npor. Herzig a cca 1 km za nimi s MiG-21MF pilot Vakula. Po prolétnutí úrovně terčů začal pplk. Švejda stoupat zatáčkou doleva, kdy po náklonu 10° došlo pod levým křídlem k samovolné explozi pumy. Letoun se stal okamžitě neovladatelným, začal energicky rotovat okolo podélné osy a klesat. Pilot se správně rozhodl katapultovat (bez odhození krytu kokpitu), což mu zachránilo život, a přistál 200 m od trosek své jednadvacítky. Jako zázrakem neutrpěl žádná zranění, měl pouze pořezané dlaně od padákových šňůr. Stroj dopadl na záda s přídí směřující proti směru příletu, většina trosek se nacházela na ploše 33 x 12 m. Místo dopadu je 6 km jihovýchodně od Strašic pod vrchem Hlava směrem k cestě Aliance. Druhá puma OFAB-100 údajně dopadla mezi potok Rezerva a cestu Aliance SV od Němých (nepotvrzeno).

Když se vrátíme k samotné katapultáži, tak je potřeba upozornit, že MiG-21F byl vybaven vystřelovacím sedadlem SK-1, které rozhodně nemělo parametry 0-0 (nulová výška a nulová rychlost) jako sedadla u modernějších strojů. SK-1 umožňovalo "bezpečné" opuštění kokpitu až od výšky 110 m při horizontálním přímočarém letu. Překryt kokpitu se odklápěl na zemi celý směrem dopředu a běhěm katapultáže se mohl použít jako "štít" před pilotem. Představíte-li si u této nehody otáčení letounu kolem podélné osy v malé výšce s limity sedadla SK-1, tak bylo velkým štěstím, že se pilot stihl vystřelil ve správný okamžik a ještě v dostatečné výšce, tzn. ne hlavou nebo bokem k zemi, opravdu neskutečné štěstí... Jak sám uvádí - padák se otevřel jen pár metrů nad zemí.

Vlivem šoku během této události se pplk. Švejda ne úplně správně rozhodl odejít z místa dopadu (směrem k cestě Pramenské) a nezanechat na místě žádnou zprávu (neměl tužku). Hledající kolegové a hasiči tak nevěděli zda pád přežil či nikoliv. Dále se ze zvědavosti přiblížil k troskám a až pak si uvědomil, že ho vybuchující části mohly zranit, nicméně podobně by se zřejmě zachoval snad každý, člověk je jednoduše od přírody tvor zvědavý. U cesty potkal pracovníka VLS (p. Bejček s loveckým hostem), pomocí kterých podal zprávu na letiště a pak byl dopraven motocyklem na betonovou plochu v prostoru střelnice. Tam ho prohlédl lékař z přistaveného vrtulníku a následně byl transportován na domovskou základnu Plzeň - Líně.

Vedený pilot npor. Herzig byl výbuchem oslněn, začal stoupat a všiml si, že má rozpraskané a neprůhledné čelní pancéřové sklo (MiG-21F v.č. 660505). Po úspěšném přistání na domovské základně bylo zjištěno poškození náběžné hrany křídla, krytu hřebenu trupu, antény SRO, prostoru palivové nádrže a olámání lopatek kompresoru. Kdyby se nenacházel ve formaci na pravém křídle, tak by jeho stroj pravděpodobně dopadl daleko hůře - tím že došlo k výbuchu pumy na levé straně, tak trup vedoucího letounu absorboval většinu energie včetně střepin.

Hlavní příčinou výbuchu pumy bylo nežádoucí odjištění zapalovače AV-1D/U nárazem cizího předmětu (pták, kámen od podvozku apod.) do zajišťovacích drátů UVP-IS s následným uvedením odjišťovače MDV-5 do činnosti. Jako protiopatření bylo navrženo nahradit pumy novým zapalovačem LZEH-2 a během letů s ostrými pumami volit tratě mimo obydlené prostory.

Velké poděkování za ochotu a pátrání v soukromém archivu patří Ing. Lančimu, dále panu Herzigovi za vylíčení vzpomínek a VLS Strašice za nahlédnutí do tamní kroniky.

PS: Článek z 22.9.2014 byl v roce 2021 revidován a znovu publikován včetně fotografií.