Hřeben Třemošné, protažený ve směru JZ-SV a prudký od SZ a JV, dominuje západnímu obzoru nad Příbramí. Z vrcholu, porostlého lesem se nabízejí jen velmi omezené výhledy daleko do kraje i na Brdy, vč. jejich nejvyššího vrcholu. Škoda, že zde není rozhledna. Lepší výhled, ale už jen východním směrem - na Příbram a dál až někam na českomoravské pomezí, se otevírá ze skaliska Kazatelna (735m), klasického mrazového srubu, ležícího ve východních svazích hory. Vede sem zelená TZ i prohlídkový okruh a připravována je i naučná stezka.
Komentáře Všechny komentáře
Nalezeno: 1917
I z fotografie je patrné, že z Kočky jsou Padrťské pláně jako na dlani a ten pohled opravdu stojí za to. Nedí divu, že zde za první republiky provozoval útulnu Klub českých turistů (zbytky toho objektu jsou na fotce také). Fotografie však už nemohla zachytit fakt, že na tomto vrchu byla objevena a popsána také opravdová rarita - makrofosilie nejstaršího známého členovce nemořského původu, Kodymirus vagans.
Díky svému odlesnění a stavbou pozorovacího bunkru (pixle) na svém vrcholu je to nejvýraznější hora v oblasti CP/DP Jordán. Nabízí možná nejlepší rozhled v Brdech. V blízkosti se nachází i známý cvičný "pěchotní srub" CE (Benešák).
Koruna má více vrcholů. Na většině map bývá jako hlavní označován ten, na němž je postavena trigonometrická věž z lešenářských trubek. Jeho výška je však "jen" 831,6 m. Nejvyšší bod hřebene Koruny však leží cca o 400m dál na jihovýchod - a ten má oněch 837m. V Brdech se s podobnými případy setkáváme poměrně často.
I o tomto vrchu se svého času uvažovalo jako o možné lokalitě umístění radaru americké PRO. Z vrcholu se otevírají pěkné pohledy na oblast Bohutína a vodní nádrž Láz.
Hned pod vrcholem se rozkládá nevelké kamenné moře, zřejmě skalní rozvalina, která pravděpodobně zavdala podklad k doměnce, že zde stávalo prehistorické hradiště. To je také asi důvodem pro jméno tohoto vrchu. Nic však nenasvědčuje tomu, že by to tak mohlo být. Kamenné moře je zcela přirozeného původu a člověk se na jeho vzniku nijak nepodílel. Místo je to ale opravdu půvabné.
Na většině map jeho pojmenování chybí. Pravděpodobně se jedná o neoficiální místní jméno.
Dobrý den v kolik začíná letecký den v Praze. A kolik stojí vstupné pro dospelé a děti. Děkuji moc
Objemem zadržované vody (1.870.000 m3), využívané k vodárenským účelům, to je největší nádrž v Brdech. V nadmořské výšce 672 m ji na Pilském potoce zadržuje v jezeře o ploše 22,5 ha (3.místo v Brdech) nejvyšší zdejší hráz, vysoká 19m. V r.1854 došlo k protržení hráze a následná povodeň připravila v blízkém Bohutíně 2 lidi o život.
Vodárenská nádrž na Obecnickém (Čepkovském) potoce. Na ploše 19 ha (4.místo v Brdech) zadržuje 14m vysoká hráz 711.000 m3 vody (tj. co do objemu 6.místo mezi nádržemi v Brdech).
Vodní nádrž na Litavce ve výšce 643m. 16m vysoká hráz zadržuje na ploše 17,4ha (5.místo v Brdech) celkem 958.000 m3 vody (3.místo co do objemu brdských nádrží), využívané k vodárenským účelům.
Leží na tzv.Tetřívčím potoce v 785m v JV svazích Toku na počátkutzv.Rokle, nebo také Fabiánova žlebu. Původně umělá nádrž. (Můžeme zde pozorovat tzv. anemoorografický systém Reservy - hydrometeorologický jev, při němž na závětrných hranách vyšších hor vypadávají bohatší sněhové srážky než v okolí. Tvoří se zde pak sněžníky, jež vytrvávají dlouho do jara.)
Nejrozsáhlejší (115ha) nádrž v Brdech. Zadržuje 1.700.000 m3 vody (2.místo co do objemu nádrží v Brdech). Leží ve výšce 640m v půvabném Padrťském údolí.
Druhá nejrozsáhlejší nádrž v Brdech (65ha - to je však třeba brát s určitou rezervou - rybník zarůstá a zazemňuje se). Oficiálně zadržuje 880.000 m3 vody (tj.4.místo co do objemu mezi brdskými nádržemi). Leží v 632m v půvabném Padrťském údolí.Poměrně mělký, zákaz koupání.
Významný přítok Třítrubeckého potoka. Pramení ve výšce 776m v údolí mezi vrchy Praha, Malý Tok, Hradiště a Koš. Na mapách bývá nesprávně označován jako potok Třítrubecký.
Významný vodnatý přítok Padrťského potoka, protékající asi nejkrásnějším údolím Brd. U loveckého zámečku Tři trubky se spojuje s Padrťským potokem. Jeho důležitými přítoky jsou potoky Voložný a Reserva. Pramení ve výšce cca 785m pod Borským sedlem v hlavním brdském hřebeni. (Na svém horním toku také býval nazývám Černým potokem).
Neoficiální označení poměrně vodantého přítoku Obecnického (Čepkovského) potoka. Pramení ve výšce cca 810m v JV svazích Toku. Blízko pod pramenem se nachází (původně umělá) nádrž, tzv. Jezírko pod Tokem.
17,5 km dlouhý umělý kanál, který vedl vodu z Pilské a Lázské nádrže pro potřeby Příbramských a Březohorských dolů. Byl funkční až do konce padesátých let min.stol. Především agrotechnickými úpravami v oblasti mezi Lázem a Bohutínem byl kanál téměř zničen a místy je již v terénu téměř neznatelný. Uvažuje se o jeho obnovení. Ojedinělá technická památka.
Na jeho toku stojí utajovaný objekt "U Němých". Vodnatý potok vede stejnojmenným údolím.
Vodnatý přítok Litavky (v Bohutíně) na jejím horním toku. Byla na něm vybudována VN Pilská, sloužící vodárenským účelům s největším účinným objemem vody ze všech brdských nádrží.