Eurofighter Typhoon
Eurofighter Typhoon je evropský víceúčelový stíhací letoun 4,5 generace. Primárně je určený pro roli záchytného stíhače a úderného letounu. Vývoje se zúčastnila Itálie, Německo a Velká Británie, které hledaly budoucí náhradu za svá
. Počátky tohoto programu sahají až do druhé poloviny 70. let. Konstrukce byla vyvíjena primárně s cílem dosáhnout co nejlepších aerodynamických vlastností a až sekundárně s ohledem na neviditelnost (stealth). První let se uskutečnil 27.3.1994. U Typhoonu je třeba vyzdvyhnout např. jeho schopnost letět stabilní nadzvukovou rychlostí bez použití přídavného spalování (tzv. supercruise), vysokou stoupavost (315 m/s) nebo třeba i to, že se ho již podařilo vyexportovat do šesti zemí.
Konstrukce
Letoun je řešen jako jednomístný dvoumotorový dolnoplošník s delta křídlem, kachními plochami a jednou. Kachní plochy mimo jiné snižují přistávací a vzletovou rychlost a zárověn zvyšují obratnost. Drak je z 82% tvořen kompozity s odhadovanou životností 6000 hodin. Trup je pokrytý speciálním
nátěrem, který pohlcuje radarové paprsky. Digitální čtyřkanálový systém řízení fly-by-wire je typu "carefree". Ten pilota "kontroluje" a brání mu v překročení povolené letové obálky. Navigační systém je jak inerciální, tak GPS. Samozřejmostí je možnost tankování za letu, ráhno je umístěno v pravé přední části. Ve špičce letounu je umístěn radar CAPTOR (ECR-90), který umožňuje detekovat a útočit na cíle za hranicí viditelnosti (
) i provádět údery na několik pozemních cílů současně. Za kokpitem se nachází aerodynamická brzda. Pod křídly je celkem 13 závěsníků. Podvozek je klasický tříbodový, přední podvozková noha se zatahuje směrem vzad. Typhoon dokáže letět stabilní nadzvukovou rychlostí bez použití přídavného spalování (tzv. supercruise), což velmi šetří palivo. Pro zajímavost je možné uvést, že např. na levém konci křídla je v pouzdře umístěna ECM a ESM anténa, předzesilovač a konvertor ECM, chladící a monopulzní jednotka, na druhém křídle se nachází
nebo že v horní části SOP nalezneme HF a UHF/IFF anténu, zadní navigační světlo či vývod pro nouzové vypouštění paliva. Ostatně toto a mnoho dalších informací je možné vyčíst z obrázku níže, který poskytuje pohled to nitra Typhoonu.
Typhoon je vybaven sofistikovaným a vysoce integrovaným subsystémem Praetorian. Ten sestává ze senzorů
a
(jen pro RAF). Praetorian sleduje a automaticky reaguje na okolní svět. Případné hrozby následně vyhodnocuje a provádí patřičná protiopatření (vystřelování klamným cílů, TRD, aktivace rušení atd.). Letoun má také moderní
systém založený na
u, který byl vylepšen a plně integrován do displejů v kokpitu a to včetně jeho ovládání. Pro pasivní vyhledávání a sledování cílů je stroj vybaven systémem
, který je umístěn na levé části před kokpitem a je napojen také přímo do přilbového displeje. Tento systém pracuje ve dvou infračervených pásmech, konkrétně 3-5 a 8-11 µm. Při použití s radarem v módu
funguje jako infračervený vyhledávací a sledovací systém, poskytující pasivní vyhledávání a sledování cíle. Při použití módu
provádí identifikaci a zaměřování cíle.
Kokpit
Pilot sedí ve vystřelovacím sedadle Martin-Baker Mk.16A s parametry 0/0. Kokpit je vybaven širokoúhlýmdisplejem, třemi barevnými
displeji (ty lze ovládat i pomocí hlasových příkazů - tzv.
), systémem
, přilbovým systémem
, ovládáním
+ hlasem, datovým systémem
, zařízením pro ruční zadávání dat (
) a plně integrovaným varovným systémem s panelem
. Letoun se ovládá kniplem, který je umístěn standardně uprostřed a výkon motorů se reguluje plynovou pákou na levé straně.
Bojové nasazení
Libye - operace Úsvit odyssey (2011): Typhoony nasadila poprvé do boje britská RAF a to v počtu 10 kusů, kdy dohlížely na dodržování bezletové zóny, která byla vyhlášena nad Libyí. Letouny startovaly z letecké základny Gioia del Colle na jihu Itálie. Pohled na výstupní trysku, pouzdro s TRD na konci křídla a tepelný výměník u kořene SOP.Základní informace
První let: 27.3.1994 Posádka: 1 muž (2 muži pouze u cvičné verze) Délka: 15,96 m Výška: 5,28 m Rozpětí: 10,95 m Nosná plocha: 50 m² Hmotnost prázného: 11.000 kg Hmotnost vzletová: 15.550 kg Hmostnost maximální: 21.009 kg Pohonná jednotka: 2x turbodmychadlový motor s přídavným spalováním od Eurojet Turbo GmbH- Eurojet EJ200 - 60 kN / 90 kN s forsáží
Výkon
Maximální rychlost: 2.387 km/h (Mach 2) Taktický dolet: 1.389 km (A/G: hi-lo-hi) Přeletový dolet: 3.790 km Dostup: 19.812 m Stoupavost: 315 m/s Zátěž na plochu: 311 kg/m² Tah k hmotnosti: 1.16 Maximální násobky G: -3/+9 gVerze
Tranche 1:- Block 1:
- Block 2:
- Block 2B:
- Block 5: Od této verze je vybaven systémem PIRATE.
- Block 8:
- Block 10:
- Block 15:
Výzbroj
Kanón: 1x 27 mm Mauser BK-27 (150 nábojů) Počet závěsníků: 13 (max 6.500 kg) Řízené střely vzduch / vzduch:- IRIS-T
- MBDA Meteor
- ALARM
- Taurus KEPD 350
- AGM Armiger
- Penguin/li>
- AGM-84 Harpoon
- JDAM
- HOPE/HOSBO
- Paveway 2
- Paveway 3
- Enhanced Paveway
Uživatelé
- Itálie: 96 strojů
- Německo (Luftwaffe): 143 strojů
- Rakousko: 15 strojů
- Saúdská Arábie: 72 strojů
- Španělsko: 73 strojů
- Velká Británie (
): 160 strojů
Harrier: Fotogalerie
[nggallery id=27]
Máte nějaké vlastní zkušenosti s tímto strojem a chcete se o ně podělit? Neváhejte se
! Pokud zde chcete publikovat také své fotografie, stačí se
. Zdroj grafiky a fotografií: cloud.up4.cz | Zdroj technických dat: En.Wikipedia.org
! Pokud zde chcete publikovat také své fotografie, stačí se
. Zdroj grafiky a fotografií: cloud.up4.cz | Zdroj technických dat: En.Wikipedia.org
Kde pokračovat?