Kamov Ka-50 Black shark / Hokum

Hokum začal vznikat po požadavku Sovětského svazu na novou bitevní helikoptéru, který byl zadán na počátku 80.let dvacátého století. Helikoptéra měla disponovat kombinovanou výzbrojí určenou k ničení lehkých a těžkých cílů s přesným zaměřovacím systémem na co největší vzdálenosti, měla mít dostatečný výkon pro docílení vysoké rychlosti a obratnosti a dále být odolná vůči běžným pěchotním zbraním. Na tento požadavek reagoval jak Mil, tak Kamov - Kamov ale představil oproti Milovi progresivnější přístup k této helikoptéře. Práce na vývoji tohoto stroje začali v roce 1977, první koncept nesl označení V-80, v polovině roku 1980 byl koncept hotový a byla schválena stavba dvou prototypů. První prototyp (No. 010) byl zkonstruován v půlce roku 1982, 23.7.1982 byl proveden první zkušební volný let se slabšími motory TV3-117V. Druhý prototyp (No. 011) byl zkonstruován v srpnu 1983 s již novějšími motory TV3-117VMA a systémem K-041 "Rubikon" - první let byl proveden 16.7.1983. Při testování s konkurenčním Mi-28 Havoc bylo zjištěno, že má Hokum lepší bojovou účinnost hlavně z důvodu větší obratnosti a rezervám ve výkonu. V roce 1988 byly vyrobeny první sériové kusy V-80, v roce 1992 byl stroj představen již s názvem Ka-50 a v srpnu byl Ka-50 (No. 03) předveden na výstavě MosAeroShow 92.

Technický popis Ka-50 Black shark / Hokum

Helikoptéra je konstruována se systémem dvou protiběžných nosných souosých rotorů, který je opravdu vyjímečným počinem. Toto uspořádání má hlavní výhodu v tom, že stroj nemusí být vybaven ocasem s vyrovnávacím rotorem a transmisí k eliminaci gyroskopického jevu. Stroj je díky tomuto uspořádnání méně zranitelným v boji, má lepší stabilitu jak ve visu, tak i při změně otáček a je snažší na pilotáž. Po nehodě prvního prototypu 3.4.1985, kdy došlo ke vzájemné kolizi obou rotorů při překročení povoleného záporného přetížení byla rozšířena mezera mezi rotory, aby se tato zranitelnost při zatížení eliminovala na minimum. Důležité součásti helikoptéry byly pro potřebu větší odolnosti a výdrže na bojišti ochráněny pancéřováním a oba motory byly umístěny vedle sebe jak je zvykem u tohoto typu helikoptér. Další zvláštností u tohoto stroje je uspořádnání osádky, které se odlišuje od ostatních bitevních helikoptér a to jednomístným provedením - pilot je i zaroveň operátorem zbraňových systémů, tímto zásahem byl zmenšen čelní průřez a ušetřena hmotnost, díky které bylo možné zesílit pancéřování pilotní kabiny. Pilot se může v případě ohrožení katapultovat díky systému Zvezda K-37-800 podobně jako v moderních proudových letounech, po spuštění tohoto systému se pyrotechnicky odstřelý rotorové listy, odhodí kryt kabiny a pilot je vystřelen na sedadle s raketovým motorem z helikoptéry.

Výzbroj Ka-50

Hokum není vyzbrojen plně otočnou věží s kanónem jako většina bitevních helikoptér americké i ruské výroby, protože by ovládnání příliš zaměstnávalo pilota, ale kanónem 2A42, který je umístěn na pravé straně trupu v těžišti vrtulníku, což je přínosem pro přesnost střelby. Kanón má omezený náměr a odměr, může s ním napadat pouze cíle před sebou, což je nevýhodou oproti ostatním bitevním helikoptérám. Kanón má k dispozici dva zásobníky - na 230 ks tříštivotrhavých a 240 ks průbojných nábojů. Pro ničení těžkých pozemních cílů je Hokum vyzbrojen protitankovými řízenými střelami 9M120 Vichr s laserovým naváděním a maximálním doletem 10 km. Stroj je vybaven systémem pro přenos dat mezi piloty, systémem s automatickým naváděním na locknutý (zamčený, zaměřený) cíl a zaměřovačem Škval-V (I-25IV). Z důvodu absence operátora zbraňových systémů používá pilot pro zjednodušení zaměřování přilbový zaměřovač Obzor-800.

Bojové nasazení Ka-50

Kamov se zatím nedočkal žádného velkého bojového nasazení kromě konfliktu v Čečensku, kde ale působil ve velice omezené míře. Toto omezení plynulo hlavně z důvodu obavy o případnou ztrátu této drahé helikoptéry v nepřehledném terénu Čečenska a jak by na případný neúspěch prvního nasazení v boji reagovalo Turecko, které uvažovalo o koupi tohoto stroje. Působil zde začátkem roku 2001 ve spolupráci s Mi-24 Hind, Ka-29 Helix a Mi-17 s cílem vývoje vhodné taktiky pro použití v boji - Hindi vyhledávali vhodné cíle pro Hokumy a ty je ničili z bezpečné vzdálenosti. Vyhodnocení tohoto nasazení bylo více než positivní a bylo zjištěno, že je potřeba ještě helikoptéru zdokonalit pro nasazení za jakéhokoliv počasí.

Charakteristika v kostce Ka-50

Délka: 16,0 m Výška: 4,93 m Rozpětí: 7,34 m Pohonná jednotka: 2xTV-3-117VMA-SB-3 Maximální výkon: 1838 kW Cestovní rychlost: 275 km/h Maximální rychlost: 350 km/h Maximální stoupavost: 10m/s Maximální dostup: 5500 m Maximální dolet: 1100 km / 450 km (bez nádrží) Hmotnost prázdného letadla: 7 800 kg Normální vzletová hmotnost: 9 800 kg Maximální vzletová hmotnost: 10 800 kg Označení: SSSR - Černaja akula / EN - Black shark / NATO - Hokum

Verze

• V-80 Black Shark: >označení prototypu Ka-50 s motory TV3-117VK
• Ka-50 Werewolf: sériová jednomístná verze
• Ka-50N Black Shark: jednomístná verze určená pro boj v noci, tv systém Samšit
• Ka-52 Alligátor: dvoumístná verze z roku 1997, mikrovlnný radiolokátor Fazotron
• Ka-50-2 Erdogan: dvoumístná verze se sedadly za sebou, izraelská avionika a protitankové střely NT-D