Mikojan-Gurjevič MiG-23 Flogger

MiG-23 Flogger (ruské označení Striž) vznikl na základě požadavku na rychlý stroj, který bude mít nízkou přistávací rychlost a tím pádem malé nároky na délku letištní plochy. Byly zkoušeny různé možnosti a jako nejpřijatelnější se ukázal stroj s měnitelnou geometrií křídel. Konstrukční kancelář Mikojana a Gurjeviče vytvořila dva návrhy - jeden z nich nesl označení E-230, byl to v podstatě zvětšený MiG-21 se dvěma zdvihovými proudovými motory pro vzlet, které měli vstupy vzduchu na hřbetě trupu za kabinou, výstupní trysky pak vycházeli pod trupem a dali se na výstupech natáčet a dále byl letoun ještě vybaven jedním motorem pro přímý let. Ovšem při zkušebních letech se zjistitlo, že je letoun špatně ovladatelný a od této koncepce se vývoj odvrátil. Druhý návrh neslo označení E-23-11/1 a stal se základem budoucího typu MiG-23 - měl měnitelnou geometrii křídel, vstupní otvory trysek po stranách což se stalo přínosem pro zabudování výkonného vyhledávacího radaru do přídě letounu (do té doby meli letouny od Mikojana a Gureviče vstupní otvor v přídi) a výrazně vzrostla kapacita palivových nádrží. Tento stroj byl poprvé na veřejnosti představen na leteckém dni v roce 1967 a v sovětském letectvu sloužil od rokku 1972, později ho začali používat i letectva Varšavské smlouvy. Letoun pohání jeden turbokompresorový motor R-29-300 s maximálním tahem 81,3 kN /120 kN s forsáží ( MiG-23UB, MiG-23M, MiG-23MS, MiG-23MF ) a nebo novější R-35F-300 s maximálním tahem 84 kN /127,5 kN s forsáží ( MiG-23 ML Flogger G ).

Technický popis MiG-23 Flogger

Křídlo s měnitelnou geometrií má tři polohy - 16° se používá pro vzlet a přistání, 45° pro akrobacii a 72° pro let ve vysoké rychlosti. MiG-23 má hodně pevný podvozek se širokým rozchodem zatahujícím se do trupu, který mu umožnuje startovat a přistávat na nezpevněných plochách.

Uživatelé

Angola, Československo, Súdán, Lybie, Alžírsko, Maďarsko, Vietnam, Indie, Severní Korea, Jižní Jemen, NDR , Egypt, Čína, Sýrie, Etiopie, Finsko, Írák, Kuba, Afghánistán, Polsko, Bulharsko, Rumunsko

Charakteristika v kostce

Délka: 17,1 m Rozpětí: 7,78 m / 13,97 m Výška: 4,8 m Prázdná hmotnost: 10 845 kg Maximální hmotnost: 18 250 kg/ 17 800 kg Motor: 1x
, 120 kN / 1x
, 130 kN Max.rychlost: 1 350 km/hod / 0 m, 2 500 km/h (2,35 M) / 12 500 m Min.rychlost: 260 km/hod Vzletová rychlost: 300 km/hod Dostup: 18 300 m Stoupavost: 230 m/s Max.dolet: 2 550 km Dolet s maximální zátěží: 960 km Vzletová dráha: 850 m Přistávací dráha: 880 m Max. přetížení: 8,5 g

Verze

• MiG-23 S Flogger A: první sériová verze vyráběná od roku 1969 do roku 1970 v počtu 50 ks.
• MiG-23 SM Flogger A: verze S vybavená čtyřmi zbraňovými pylony.
• MiG-23 M Flogger B: verze s novým motorem Tumanskij R-27 o tahu 120 kN
• MiG-23 MF Flogger B: exportní varianta verze M určená pro členské země Varšavské smlouvy, Kubu a Angolu. V ČSSR sloužila od 24.srpna 1978
• MiG-23 MS Flogger E: exportní verze do ostatních zemí
• MiG-23 ML Flogger G: verze z roku 1976 byla vybavena novým motorem R-35-300 o tahu 130 kN. Snížila se hmotnost letounu, rozšířený výzbroj.
• MiG-23 P(MLA) Flogger G: záchytný stíhač z roku 1977. Od verze M se lišil pouze elektronikou. Vyráběl se pouze pro potřeby protivzdušné obrany SSSR.
• MiG-23 MLD Flogger K: modifikace verze P - záchytný stíhač se zlepšenou manévrovatelností.
• MiG-23 UB: dvoumístná verze odvozená od MiG-23 MF určená pro výcvik, plně bojeschopná.
• MiG-23 B/BN/BK/BM Flogger F/H: útočná verze letounu bez palubního radiolokátoru.

Výzbroj

1x dvouhlavňový 23mm kanón GŠ-23 se 200 náboji pod trupem, 5 závěsníků pro 2000 kg raketové nebo pumové výzbroje nebo přídavnou nádrž (jen na centrálním závěsníku)

MiG-23: Fotogalerie