Suchoj Su-22 Fitter

Vývoj Fitteru je datován na počátek šedesátých let dvacátého století, kdy měl nahradit stárnoucí letouny Su-7, které již neposkytovaly potřebný výkon a taktický dolet. O konstukci stroje, který měl nahradit stárnoucí Su-7 projevila zájem i konstrukční kancelář OKB MiG se svým I-3U, ovšem jejich návrh se neujal. Su-17 byl prvním sovětským letounem, u kterého byla použita měnitelná geometrie křídel - tato technologie zmenšuje potřebnou délku dráhy pro vzlet a přistání, další kladnou vlastností je prodloužení doletu. Pro užití této technologie by bylo potřeba úplně přepracovat křídlo a trup letounu Su-7, proto bylo rozhodnuto, že se upraví Su-7 pouze na stroj s částečně měnitelnou geometrií křídla - mění se pouze vnější půlka křídla ( prototyp S-22I / Su-7IG ). První zkušební let byl realizován 2.8.1966 a bylo zjištěno, že letoun má výrazně lepší vlastnosti oproti Su-7 - delší dolet, větší nosnost a stačí mu kratší dráha pro vzlet. V sériové výrobě dostal označení Su-17 (exportní označení Su-20 a Su-22), vyráběl se od roku 1970 do roku 1990 v celkovém počtu cca 3000 ks a do výzbroje se dostal v roce 1971.

Všechny odkazy k tématu:

|
|

Suchoj Su-22 byl zkonstruován jako stíhací bombardér stejně jako jeho konkurent MiG-27, většinou se však používal pouze jako bombardér. S MiGem-27 měl také srovnatelný výkon, určení a byl vyroben i v podobném množství. Proč se sovětská vláda rozhodla souběžně vyrábět a používat oba tyto téměř stejné typy? Z politických důvodů - nechtěla urazit ani jednu z konstrukčních kanceláří.

Su-22 v Čechách:

Tento stíhací / bombardovací letoun v našem letectvu sloužil osmnáct let, přesněji od roku 1984 ( 3. letka 47. průzkumného leteckého pluku - Pardubice / později Hradec Králové ), nejvíce svého času však strávil na letecké základně v Náměšti nad Oslavou. Sloužili u nás dvě modifikace - dvoumístná Su-22M4 ( finální verze exportního typu Su-22 vycházející ze Su-17M4, motor Ljulka AL-21F-3, stav k roku 1998 - 28 kusů ve výzbroji ) a jednomístná Su-22UM3K Fitter G ( exportní verze Su-17UM3, která je narozdíl od UM2 vybavená dopplerovským navigačním systémem, má vyšší kýlovou plochou a větší zásobou paliva, stav k roku 1998 - 5 kusů ve výzbroji ). V Náměšti se dvaadvacítka vyznačovala především vysokou spolehlivostí a oblibou u příslušníků letectva. V devadesátých letech piloti z Náměšti začali vystupovat na různých leteckých dnech se svojí akrobatickou skupinou Duha, která byla divácky velmi oblíbená a atraktivní. Se Su-22 se české letectvo loučilo těžko, bylo s jeho službou spokojeno, piloty na tomto stroji bavilo létat a je škoda, že se nevyužil ještě stále plný sklad munice, který mohl posloužit pilotům ke kvalitnímu výcviku... Vyřazení tohoto letounu zapříčinilo odchod části personálu Su-22, který s tímto vyřazením nesouhlasil, stejně jako se stalo např. při ukončení služby MiGu-29. Doporučuji přečíst celý článek na Army.cz -

Uživatelé:

Suchoj Su-17 - pouze Sovětský svaz. Suchoj Su-20 - Sovětský svaz, Polsko, NDR, Alžírsko, Írák, Egypt, Sýrie, Afghánistán a Jemen. Suchoj Su-22 - Československo, Líbye, Peru a v další země.

Základní informace (Su-22M4)

První let: 2.8.1966 (Su-17) Posádka: 1 pilot Délka: 19 m Výška: 5,1 m Rozpětí: 10 m až 13,7 m Nosná plocha: 34,5 m² až 38,5 m² Hmotnost prázného: 12.160 kg Hmotnost vzletová: 16.400 kg Hmostnost maximální: 19.400 kg Nádrže: 3.770 kg Pohonná jednotka: 1x turbodmychadlový motor Ljulka

AL-21F3 - 76,4 kN / 109,8 kN s forsáží

Výkon

Maximální rychlost: 1.400 km/h, 1.860 km/h ve výšce (1,7 Mach) Taktický dolet: 1.150 km Přeletový dolet: 2.300 km Dostup: 18.000 m Stoupavost: 230 m/s Zátěž na plochu: 443 kg/m² Tah k hmotnosti: 0.68 Maximální násobky G: +7 g

Verze

Su-17 Fitter B - první sériová verze
Su-17 M Fitter C - verze s lepším motorem AL-21F-3
Su-17 M-2 Fitter D - verze s mírně prodlouženou a sníženou přídí, objemnější hřbetní nástavba, radar pro sledování terénu v radomu pod přídí a laserový hledáček ve středovém vstupním kuželu
Su-17 M-3 Fitter H - skloněná příď o 3° pro lepší výhled, rakety vzduch-vzduch
Su-17 UM-2 Fitter E - cvičně-bojová verze z Su-17 M-2, nemá příďový radom, má širší a vyšší hřbetní nástavbu pro větší zásobu paliva, jen jeden kanón v kořeni pravého křídla
Su-17 UM-3 Fitter G - vylepšená verze Su-17 UM-2 vybavená dopplerovským navigačním systémem, s vyšší kýlovou plochou a větší zásobou paliva
Su-17 M-4 Fitter K - menší vstupní otvor pro studený vzduch, ve výzbroji verze M-4 jsou i 4 kanónová pozdra pro 23 mm kanóny (dva nastaveny pro střelbu vzad)
Su-20 Fitter C - exportní varianta Su-17 M se stejným motorem, ale horší avionikou
Su-20 R - průzkumná verze
Su-22 Fitter F - exportní verze Su-17 M-2, oproti ní má rozšířenou zadní část trupu pro nový motor Tumanskij R-29-BS-300, který byl podobný motoru MiG-27, rakety IČ vzduch-vzduch K-13A
Su-22 U - exportní verze Su-17 UM-2
Su-22 M-3 Fitter J - exportní verze Su-17 M-3, má vyšší zásobu paliva a vyšší kýlovou plochu. Oproti Su-17 M-3, který může být vyzbrojen střelami vzduch-země, může Su-22 M-3 nést i střely vzduch-vzduch K-13A (AA-2) Atoll
Su-22 UM-3K Fitter G - exportní verze Su-17 UM-3, sloužil i v našem letectvu
Su-22 M-4 - finální verze exportního typu Su-22, odvozena od Su-17 M-4, poháněna motorem Ljulka AL-21F-3

Výzbroj:

Kanón: 2x 30 mm kanon NR-30 (2x 80 nábojů) Kanony lze doplnit čtyřmi pouzdry SPPU 22-0 s dvojkanónem GŠ-23 se zásobníkem na 260 nábojů, které se podvěšují na vnější křídelní a trupové závěsníky. Mohou střílet pod úhlem 0° až 45° a to buď vpřed nebo i vzad, ovšem nastavení se musí provést ručně na zemi.