Lockheed Martin F-35 Lightning II

F-35 Lightning II je americký jednomotorový víceúčelový stíhací letoun páté generace. První let se uskutečnil 15.12.2006. Vznikl na základě programu JSF (joint strike fighter), jehož cílem bylo vytvoření jednotného víceúčelového stíhacího letounu pro USAF, USN, USMC a spojenců NATO. Stroj je určen k protiletecké obraně, ničení pozemních cílů a průzkumu. F-35ka je řešena jako jednomístný středoplošník se dvěmi mírně skloněnými
a bude dostupná ve třech základních verzích - F-35A, F-35B a F-35C. Stroj využívá technologii stealth.

F-35: Požadavek

Program JSF vznikl, aby nahradil v americké armádě letouny F-16, A-10, F/A-18 (kromě verze E/F) a AV-8B. Požadováno bylo, aby byla F-35 čtyřikrát účinnější než stávající stíhací letouny ve vzdušném boji, osmkrát účinnější v bojích vzduchu-země a třikrát efektivnější v průzkumu a potlačení protivzdušné obrany. Zároveň měla mít větší dosah a menší potřebu logistické podpory. K udržení vývoje, výroby a nízkých provozních nákladů, byl design vytvořen ve třech variantách, které spolu sdílejí 80% součástí.

F-35A - obvyklý vzlet a přistání (CTOL - conventional take off and landing)
F-35B - krátký vzlet a vertikální přistání (STOVL - short-take off and vertical-landing)
F-35C - pro letadlové lodě (CATOBAR - catapult assisted take off but arrested recovery)

Konkurentem v programu JSF byl letoun Boeing X-32, který neuspěl. Lockheed Martin F-35 Lightning II

F-35: Konstrukce

F-35 působí jako menší, jednomotorový sourozenec uhlazenějšího dvoumotorového letounu F-22 Raptor, ze kterého dokonce byly některé prvky při vývoji F-35 použity. Pro specializovaný vývoj varianty F-35B (schopnost STOVL) společnost Lockheed spolupracovala s Jakovlevovou vývojovou kanceláří, od které odkoupila data z vývoje stroje Jak-141 Freestyle. Některé poznatky byly použity také z vývoje letounu Rockwell XFV-12. F-35B je první operační nadzvukový stíhací letoun s krátkým startem a vertikálním přistáním (STOVL). Se vzletovou hmotností 27.000 kg je F-35B výrazně těžší než stíhačky, které nahrazuje. Podvozek je klasický tříbodový, zatahuje se směrem vpřed. Některá vylepšení oproti stávající generaci stíhacích letounů jsou:

Odolná a nízko údržbová technologie stealth
Integrovaná avionika a systémy, které poskytují pilotovy lepší "přehled" na bojišti a méně ho zatěžují
Vysokorychlostní datové sítě, včetně IEEE 1394b a Fibre Channel
ALGS, ALIS a CMMS
Elektrohydraulické ovládání pomocí "power-by-wire" systému řízení letu

F-35: Motor

O pohon F-35 se stará turbodnymachadlový motor Pratt & Whitney F135. Také je vyvýjen alternativní motor General Electric/Rolls-Royce F136. Ani jeden z motorů však není navržen tak, aby umožnoval tzv. "supercruise" - let nadzvukovou rychlostí bez použítí přídavného spalování (jako např. F-22 či Typhoon).

F-35: Výzbroj

Letoun je vyzbrojen čtyřhlavňovým 25 mm kanónem GAU-22/A. U verze F-35A je kanón pevně namontován a má zásobu 180 nábojů, u ostatních verzí musí byt dodatečně externě připevněn a má zásobu 220 nábojů. Interně je možné letoun vyzbrojit dvěmi střelami A/A a dvěmi střelami A/A nebo A/G umístěnými v pumovnici. Jedná se o střely a munici AIM-120 AMRAAM , AIM-132 ASRAAM, JDAM, JSOW, SDB, GBU-53/B, Brimstone, WCMD a MBDA Meteor. Na úkor technologie stealth může F-35 využít 4 podkřídelní závěsníky a 2 závěsníky na koncích křídel (wingtip). Pod křídla je možné umístit AIM-120 AMRAAM, Storm Shadow, AGM-158 JASSM, řízené pumy a palivové nádrže. Na dvou wingtipech mohou být použity pouze A/A střely AIM-9X Sidewinder. Lockheed Martin F-35 Lightning II

F-35: Kokpit

Ve skleněném kokpitu je uprostřed umístěn velký panoramatický displej PCD (panoramic cockpit display) o velikosti 50 x 20 cm. Průhledový displej (HUD) byste hledali v kokpitu marně, byl nahrazen displejem umístěným přímo v helmě (HMDS - helmet-mounted display system). Pilot může dávat hlasové příkazy letounu přes DVI (Direct Voice Input) systém. Letoun se ovládá joystikem, který je umístěn na pravé straně a výkon motoru se reguluje standardně plynovou pákou na levé straně, jako je tomu např. u F-16 či F-22. Celkové kokpit působí velice nadčasově. Jako vystřelovací sedadlo je použit typ Martin-Baker US16E.

F-35: Avionika a senzory

F-35 využívá radar AN/APG-81 AESA (active electronically scanned array) a elektro-optický zaměřovací systém (EOTS), který je umístěn pod nosem letounu. Dále je rozmístěno na letounu 6 pasivních infračervených senzorů AN/AAQ-37 systému DAS, které varují před vypuštěnými střelami a reportují místo jejich odpalu, také sféricky detekují a sledují letadla blížící se k F-35.

F-35: Uživatelé

Letouny má v plánu zařadit do výzbroje kromě USA také Británie, Kanada, Izrael, Holandsko, Norsko, Dánsko, Itálie a Turecko. Kdo nakonec skutečně kromě USA F-35 zakoupí a v jakém počtu zatím vůbec není jisté, protože původní předpokládaná cena 50 milińů USD za jeden kus již byla překročena téměř dvojnásobně.

Základní informace (F-35A)

První let: 15.12.2006 Posádka: 1 muž Délka: 15,67 m Výška: 4,33 m Rozpětí: 10,7 m Nosná plocha: 42,7 m² Hmotnost prázného: 13.300 kg Hmotnost vzletová: 22.470 kg Hmostnost maximální: 31.800 kg Pohonná jednotka: 1x turbodmychadlový motor s přídavným spalováním od Pratt & Whitney

F135 - 125 kN / 191 kN

Výkon

Maximální rychlost: 2.065 km/h (Mach 1,67) Taktický dolet: 1.090 km Přeletový dolet: 2.220 km Dostup: 18.288 m Stoupavost: N/A Zátěž na plochu: 446 kg/m² Tah k hmotnosti: 0,87 (1,07 při 50% paliva) Maximální násobky G: -3/+9 g