letectví


Mil Mi-28 Havoc
Havoc je ruský těžký bitevní vrtulník určený k ničení obrněným vozidel a jako přímá podpora pozemních jednotek. Vývoj začal na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, první prototyp vzlétl 10. listopadu 1982, sériová výroba začala od roku 1987 a hlavními konstuktéry byli M.V. Vajnberg a A.N. Ivanov. V polovině roku 1996 byla vyrobena nová verze Mil Mi-28N Night Hunter, díky které může vrtulník operovat v noci a za nepříznivých povětrnostních podmínek díky systému FLIR. Sovětské vojenské letectvo začalo Havoc používat od roku 1987 a Rusko plánuje do roku 2010 vlastnit 50 kusů nejnovější verze Mil Mi-28N Night Havoc. Tento stroj umožnuje provádět i pro vrtulník nemyslitelný prvek a to přemet.

Technický popis Mi-28 Havoc

Dvousedadlová tandemová kabina je schopna odolat střelám do ráže 20 mm při šikmém dopadu, uvnitř je vybavena třemi barevnými displeji na kterých se zobrazuje pohyblivá mapa terénu, stav stroje a taktické informace. Jak je běžné u tohoto uspořádání v kabině, střelec sedí vepředu (má k dispozici řízené střely) a pilot za ním (má k dispozici neřízené střely). Ačkoliv to není moc patrné, do útrob tohoto stroje je možné naložit do malého přepravního prostoru posádku, která je například ohrožena při sestřelení na nepřátelském území. Havoc je schopný operovat 15 dní mimo základnu bez technické podpory, je konstruován pro možnost přepravovat jej letecky do místa nasazení a co nejrychleji ho uzpůsobit k boji. Pancéřování je ošetřeno podle důležitostí jednotlivých částí, méně důležité části jsou chráněny kompozity a důležité části titanovými pláty. Motory jsou jako i u jiných bitevních helikoptér umístěné co nejdále od sebe a jsou opatřeny pancéřováním, aby se minimalizovala možnost poškození, pokud ovšem k poškození motoru dojde, je Havoc schopný letět i s jedním motorem. Nádrže jsou naplněny polyuretanovou pěnou, která by měla zabránit výbuchu a úniku paliva v případě průstřelu. Výstupní plyny jsou ochlazovány okolním vzduchem a odváděny směrem dolu, což je vyjímečné řešení a mělo by to poskytovat vrtulníku větší formu ochrany proti řízeným střelám s IČ naváděním. Podvozek je zatahovací a snese náraz o rychlosti až 12 m/s, listy hlavního rotoru snesou průstřel střelou ráže 20 mm.

Výzbroj:

Vrtulník je standardně vybaven kanónem Šipunov 2A42 se zásobou 500 nábojů ráže 30 mm, kanón je uložený na otočném střelišti s odměrem 110° do strany, 13° nahoru a 40° dolu. Mezi další možnou výzbroj patří neřízené a řízené střely vzduch-země, protitankové Šturm-V (9K113 / NATO AT-6 Spiral), Šturm-C (9M114), Vichr (9M120 / 9M121F) a Ataka-V (9M120 / NATO AT-9 Spiral-2), bomby do 500 kg, granátomety a kulomety. Havoc používá pro vlastní ochranu IČ rakety vzduch-vzduch, výstražný systém radarového a IČ zaměření, vymetače klamných cílů a rušičky. O zaměřování a navádění se stará systém PrPNK-28 s elektrooptickým zaměřovačem KOPS a laserovým dálkoměrem, tento systém je ve verzi Mi-28N zdokonalen a dovybaven systémemem IKBO se systémem FLIR, přilbovým zaměřovačem a střeleckým radarem.

Charakteristika v kostce (Mi-28N)

Posádka: 2 muži Délka trupu: 17,01 m Výška: 3,82 m Průměr hlavního rotoru: 17,2 m Plocha listů: 232,4 m² Průměr vyrovnávacího rotoru: 3,84 m Prázdná hmotnost: 7890 kg Standardní vzletová hmotnost: 10.400 kg Max. vzletová hmotost: 12.100 kg Max. hmotnost výzbroje: 2.400 kg Max. rychlost: 324 km/h Rychlost do bohu a vzad: cca 100 km/h Rychlost otáčení ve visu: 45°/s Max. stoupavost: 816 m/min. Dynamický dostup: 5.750 m Dolet: 460 km Motory: 2x Klimov TV3-117VM Výkon motorů: 2x 1.640 kW Typ motorů turbohřídelové Max. provozní násobky: +3g/-0,5g Výzbroj: řízené střely (rádiem Ataka nebo laserem Šturm po 16ks), neřízené střely, bomby, 30mm kanón Šipunov 2A42 Max. hmotnost výzbroje: 1.920 kg

Verze

  • Mi-28: základní verze
  • Mi-28A: základní verze
  • Mi-28N/MMW Night Hunter: je schopný operovat v noci díky FLIR, má mikrovlnou anténu nad listy rotoru, je vybaven reduktory VR-29 schopnými prenášet větší výkon a pracovat bez oleje až 20 min
  • Mi-28NE: exportní verze N
  • Mi-28D: zjednodušená verze pro denní operace od verze N, nemá mikrovlnou anténu a TV na straně
  • Mi-28NAe: exportní verze pro Severní Koreu
  • Mi-40: exportní označení
Ikonka Máte nějaké vlastní zkušenosti s tímto strojem a chcete se o ně podělit? Neváhejte se
! Ikonka Pokud zde chcete publikovat také své fotografie, stačí se
. Ikonka Zdroj grafiky a fotografií: En.Wikipedia.org | Zdroj technických dat: En.Wikipedia.org
Tento článek je archivní a pochází z webu o letectví. Není již nijak upravován a nelze ho komentovat.

Podobný obsah

NEW
Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.