Bolestivý červencový pochod

Bolestivý červencový pochod



Když se nám čtyřem (Láďa, Lukáš, Ája a mně) povedlo opět sladit naše volné chvíle, vyrazili jsme na jednu noc do lesů. Chtěli jsme teď zkusit něco nového a tak jsme si naplánovali trasu Příkosice - Štítov - Trokavec - Míšov - Padrťáky - Zadní Záběhlá - Dobřív.

Na cestu jsme si koupili všichni nové batohy Alice a tak jsme byli natěšeni na cestu s novou výbavou. To ještě půlka výpravy netušila, jaké to bude nakonec utrpění. Protože bylo docela hnusné dusné červencové horko, museli jsme si vzít s sebou hodně tekutin, takže jsme s sebou táhli slušnou zátěž. Jakmile jsme vlakem dorazili do Přikosic, začli jsme to směřovat do Štítova, kde jsme návštívili první hospodu a osvěžili se. Poté následovala po dvou kilometrech další zastávka v hospodě v Trokavci.

Odtud jsme se rozhodli si trasu na Padrť prodloužit se zastávkou na jídlo v Míšově, šli jsme tedy na Hořice přes polní cesty a následně jsme to stočili na gril do Míšova. Z Trokavce už jsem s Ájou pociťoval, že batoh úplně ideálně na zádech nesedí a začínalo nám to cestu pomalu znepříjemňovat. V Míšově jsme batohy ze zad okamžitě strhli a začali těmto batohům říkat oprávněně "mučidla". Zajímavé, že Láďa si na nic nestěžoval. To bylo zřejmě způsobeno tím, že měl tento typ batohu (s ocelovou konstrukcí) předtím několikrát vypůjčený a jeho záda si na něj už zvykla, jinak si to nedokážem vysvětlit.

Nutno podotknout, že se nám s Ájou z Míšova moc nechtělo, protože záda už byla slušně otlačená a bolavá, ale co se dalo dělat... U Zelené boudy, což byl náš nejvyšší bod, musela následovat po několika kilometrech půlhodinová pauza, bolest šílená... Cestou se s námi křižovali dva dost "podivínští" čundráci, kteří se s námi chtěli bratřit, my jsme ale radši nechtěli :-) Zádům jsme na pár minut ulevili ještě u Teslínského kláštera.

Ačkoliv už toto "profláknuté" místo nemám příliš rád, nutně muselo následovat krátké zastavení na hrázy Hořejšího Padrťského rybníka. Tentokrát zde však byl příjemný klid a liduprázdno, takže jsme si to tam docela užívali a relaxovali.

Před námi už byla pouze finální část pochodu, kdy jsme museli ještě ujít asi čtyři kilometry k bývalým strojovnám u Zadní Záběhlé. Tam už na nás čekal Lukáš, který musel volit jinou (o hodně snažší) trasu, protože vyrazil ze Strašic. Já a Ája jsme dorazili úplně mrtví, záda byla totálně na odpis a docela nám to bohužel pokazilo celý večer.

Druhý den již není potřeba detailně popisovat, protože se jednalo o prostý pochod po asfaltkách směrem do Dobříva. Zajímavý úsek byl přechod přes Bahna, kde kvůli vysokým teplotám byla zem úplně popraskaná a kdykoliv to bylo možné, schovávali jsme se před neúprosnými slunečními paprsky pod stromy. Opravdu síla. Dlouho očekávaný oběd v podobě ohřáté konzervy guláše nám pokazili mravenci, kteří zřejmě mají celou oblast Bahen hodně v oblibě.

Pochod jsme zakončili v dobřívské Koruně s následnou koupelí v Huťském rybníce, která byla opravdu třeba :-) Záznam části trasy (Štítov - Bahna) včetně výškového profilu si můžete prohlédnout na přiložené mapě.

Komentáře

Vaše reakce na Bolestivý červencový pochod

Reference

Podívejte se na naše reference

Prohlédnout

Aplikace

Podívejte se na naše aplikace

Prohlédnout

Co umíme?

Podívejte se co umíme

Prohlédnout

Co umíme?

Vytváříme sofistikované aplikace pro náročné

Od webových aplikací přes android až po převodové můstky či složité informační systémy.

Podívejte se k nám

Máte ještě čas? Podívejte se na další rubriky

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.