Střední Brdy - bývalá vojenská výcviková (a jiná) zařízení V.
Felbabka VÚ 5729/R
Felbabka - další z mnoha vojenských areálů, který nerozlučně patří (patřil) k historii Středních Brd. I toto místo si armáda z důvodu přísného utajení v minulosti velmi bedlivě střežila. Jak to tedy na Felbabce vypadalo začátkem 80. let minulého století Vám ve svých vzpomínkách poodhalí Petr S., který zde v letech 1981-83 sloužil 2 roky jako záklaďák. Na Felbabce sídlil VÚ 5729/R - ROUT - rota oprav uložené techniky, která patřila pod VÚ 5729 Strašice. Na Felbabce byla umístěná technika přesně v síle a složení tankového pluku (byl to takový stínový dvojník Strašic). To obnášelo kompletní techniku pro 3 tankové prapory, což je 3 x 31 tanků (v té době ještě T-55, Strašice již od 1981 ale postupně přezbrojovaly na T-72), motostřeleckou rotu - BVP 1, spojovací rotu, ROT (rotu oprav techniky), ženijní rotu (mj. pásové OT-62), chemickou, zdravotní, průzkumnou a další, které v té době byly ve struktuře tankového pluku. V případě mobilizace měly narukovat zálohy, z části z okolí Hořovic, většina pak pravděpodobně z Prahy a okolí. Z tehdejšího hořovického ČSAD se měly také zrekvírovat nákladní automobily, které by byly při mobilizaci použity. Tento pluk by po mobilizaci tvořili z naprosté většiny záložáci, zde sloužící lampasáci by zastávali funkce od velitelů praporů výš. Tanky T-55 a BVP 1 byly umístěny na tzv. velké ploše, což je ten dlouhý pruh na mapě. Každý rok se dělala tzv. překonzervace - každoročně v létě 1 tankový prapor. To obnášelo vyříznutí tanku z konzervačního obalu - ten tvořilo plátno zalité silnou vrstvou hnědého vosku, tento obal zakrýval kompletně celou věž, řidičský příklop a motorový prostor. V rámci této překonzervace se také vyndávala tzv. "kila" - náboje ráže 100 mm do tankového kanonu. V každém tanku jich bylo kolem 40, takže na celém praporu jsme si pořádně mákli, jedno "kilo" vážilo kolem 35 kg podle druhu - tříštivý, průpalný, protipanceřový (ty byly nejtěžší
). Tank se vyčistil, nastříkal novým nátěrem a znovu zakonzervoval.
V roce 1982 se navíc začalo z modernizací tanků prvního praporu. Měnily se pásy za tzv. "keramičáky" - stejné jako mají T - 72 a navařovaly se PL věžičky pro protiletadlový kulomet ráže 12,7 mm (místo původně rozměrného poklopu nabíječe). Tak předpokládám, že další dva roky - 83, 84 v létě se pokračovalo na dalších dvou praporech.
Co vím od souseda, který náhodou na Felbabce sloužil v letech 75-76, tak to zde fungovalo v té době stejně . Za jeho služby se prý montovali ty přístřešky z hliníkových prvků, které veškerou techniku na plochách zakrývala. Mám dojem, že to tak fungovalo do roku 1989, takže si myslím, že zhruba 20 let (70. a 80. léta) tu byl onen záložní strašický tankový pluk. Palpost patřil pod dělostřelce z Jinců, my tankisté jsme s ním neměli nic společného (mimoto, že jsme tam občas projeli pásovou techniku).
Na rotě v letech 1981-83 sloužilo kolem 40 záklaďáků a tak do 10 lampasáků (těch byla většina rotě nadřízených - velitel záložního pluku, technik pluku a velitelé praporů + nějací stříbrní "pošťáci". V zimě jsme jako záklaďáci chodili do stáže - 2 stanoviště - ve dne strážní věž, v noci pochůzka ve dvojitém oplocení, psi nebyli. Když koukám na plánek, tak za nás na místě psinců bylo hřiště na nohejbal. V létě se makalo na technice a do stráže chodili z praporů ze Strašic.
Velitelem roty v letech 81-83 byl praporčík (nebo nadpraporčík) Samitán (strašná svině) a technikem roty "Jožin" Paštéka - prý tam byli už v 1975.
Když jsme šli na jaře 83 do civilu, tak jako nový velitel tohoto záložního pluku (podléhal veliteli pluku ve Strašicích) přišel major Maťúš, matně se pamatuji na jednotlivé velitele praporů - kpt. "Bimbo" Nápravník, mjr. Hron "Jéňa Brouček" - přišel mi tam v té době jediný normální, kpt. Dostál. Technikem pluku byl mjr. Houška. Abych nezapomněl, hotovostní Véesce se minimálně 10 let i přes střídání ročníků říkalo "Hektor" . Nenechte se mást použitím přezdívek, v 80. letech tam nebyl tak volný režim, jak to čtu o 90. letech, ale naopak velice tvrdý, že se tam i "kavky" (tankisté) ze Strašic báli chodit i jenom do stráže 
.
Tak to je asi tak vše, na co si v souvislosti s Felbabkou vzpomínám. Zdraví Petr S.
Felbabka - další z mnoha vojenských areálů, který nerozlučně patří (patřil) k historii Středních Brd. I toto místo si armáda z důvodu přísného utajení v minulosti velmi bedlivě střežila. Jak to tedy na Felbabce vypadalo začátkem 80. let minulého století Vám ve svých vzpomínkách poodhalí Petr S., který zde v letech 1981-83 sloužil 2 roky jako záklaďák. Na Felbabce sídlil VÚ 5729/R - ROUT - rota oprav uložené techniky, která patřila pod VÚ 5729 Strašice. Na Felbabce byla umístěná technika přesně v síle a složení tankového pluku (byl to takový stínový dvojník Strašic). To obnášelo kompletní techniku pro 3 tankové prapory, což je 3 x 31 tanků (v té době ještě T-55, Strašice již od 1981 ale postupně přezbrojovaly na T-72), motostřeleckou rotu - BVP 1, spojovací rotu, ROT (rotu oprav techniky), ženijní rotu (mj. pásové OT-62), chemickou, zdravotní, průzkumnou a další, které v té době byly ve struktuře tankového pluku. V případě mobilizace měly narukovat zálohy, z části z okolí Hořovic, většina pak pravděpodobně z Prahy a okolí. Z tehdejšího hořovického ČSAD se měly také zrekvírovat nákladní automobily, které by byly při mobilizaci použity. Tento pluk by po mobilizaci tvořili z naprosté většiny záložáci, zde sloužící lampasáci by zastávali funkce od velitelů praporů výš. Tanky T-55 a BVP 1 byly umístěny na tzv. velké ploše, což je ten dlouhý pruh na mapě. Každý rok se dělala tzv. překonzervace - každoročně v létě 1 tankový prapor. To obnášelo vyříznutí tanku z konzervačního obalu - ten tvořilo plátno zalité silnou vrstvou hnědého vosku, tento obal zakrýval kompletně celou věž, řidičský příklop a motorový prostor. V rámci této překonzervace se také vyndávala tzv. "kila" - náboje ráže 100 mm do tankového kanonu. V každém tanku jich bylo kolem 40, takže na celém praporu jsme si pořádně mákli, jedno "kilo" vážilo kolem 35 kg podle druhu - tříštivý, průpalný, protipanceřový (ty byly nejtěžší
). Tank se vyčistil, nastříkal novým nátěrem a znovu zakonzervoval.
V roce 1982 se navíc začalo z modernizací tanků prvního praporu. Měnily se pásy za tzv. "keramičáky" - stejné jako mají T - 72 a navařovaly se PL věžičky pro protiletadlový kulomet ráže 12,7 mm (místo původně rozměrného poklopu nabíječe). Tak předpokládám, že další dva roky - 83, 84 v létě se pokračovalo na dalších dvou praporech.
Co vím od souseda, který náhodou na Felbabce sloužil v letech 75-76, tak to zde fungovalo v té době stejně . Za jeho služby se prý montovali ty přístřešky z hliníkových prvků, které veškerou techniku na plochách zakrývala. Mám dojem, že to tak fungovalo do roku 1989, takže si myslím, že zhruba 20 let (70. a 80. léta) tu byl onen záložní strašický tankový pluk. Palpost patřil pod dělostřelce z Jinců, my tankisté jsme s ním neměli nic společného (mimoto, že jsme tam občas projeli pásovou techniku).
Na rotě v letech 1981-83 sloužilo kolem 40 záklaďáků a tak do 10 lampasáků (těch byla většina rotě nadřízených - velitel záložního pluku, technik pluku a velitelé praporů + nějací stříbrní "pošťáci". V zimě jsme jako záklaďáci chodili do stáže - 2 stanoviště - ve dne strážní věž, v noci pochůzka ve dvojitém oplocení, psi nebyli. Když koukám na plánek, tak za nás na místě psinců bylo hřiště na nohejbal. V létě se makalo na technice a do stráže chodili z praporů ze Strašic.
Velitelem roty v letech 81-83 byl praporčík (nebo nadpraporčík) Samitán (strašná svině) a technikem roty "Jožin" Paštéka - prý tam byli už v 1975.
Když jsme šli na jaře 83 do civilu, tak jako nový velitel tohoto záložního pluku (podléhal veliteli pluku ve Strašicích) přišel major Maťúš, matně se pamatuji na jednotlivé velitele praporů - kpt. "Bimbo" Nápravník, mjr. Hron "Jéňa Brouček" - přišel mi tam v té době jediný normální, kpt. Dostál. Technikem pluku byl mjr. Houška. Abych nezapomněl, hotovostní Véesce se minimálně 10 let i přes střídání ročníků říkalo "Hektor" . Nenechte se mást použitím přezdívek, v 80. letech tam nebyl tak volný režim, jak to čtu o 90. letech, ale naopak velice tvrdý, že se tam i "kavky" (tankisté) ze Strašic báli chodit i jenom do stráže .
Tak to je asi tak vše, na co si v souvislosti s Felbabkou vzpomínám. Zdraví Petr S.
P.S. - Ještě přidávám malý postřeh od svého "spolubojovníka" Romana K.
Objekt č.13 - budova s číslem 13 byla moje spojařská dílna a akumulátorovna, kde se nabíjely akumulátory pro radiostanice, které měly být stále připraveny k použití. Během mého pobytu se však dílna přestěhovala do toho velkého objektu uprostřed areálu. Byly tam garáže pro provozní V3S, případně pro UAZ a štábní V3S. jinak budova byla celkem prázdná, postupem času jsme do ní pak stěhovali kovářskou dílnu, která byla v jednom z baráčků, už ale nevím přesně v kterém, dále mou spojařskou dílnu, pár věcí na základní údržbu provozních aut.
Objekt č. 1 - štábní budova, kde jsme byly ubytováni a také zde byla kancelář velitele základny, proviantní sklad, sklad výstroje, kuchyň, 6 pokojů po deseti lůžkách, sprchy + záchody, klubovna a pod budovou kotelna.
A na úplný závěr ještě malá prosba od Romana:
" Budu rád, když tvé stránky najdou příznivce z řad bývalých vojáků a snad se najdou další, kteří dosud nevěděli, že by se dalo nějak se dát dohromady.
Je mi trochu líto, že jsem dlouho váhal a odkládal návštěvu Felbabky, až mi ji zbourali :( No škoda.."
foto : Roman K.
