Hoher Dachstein (Rakousko)
Hoher Dachstein je nejvyšší vrchol horského masivu Dachstein, jeho výška dosahuje 2.995 m, v blízkosti jsou známá městečka Hallstatt a Ramsau am Dachstein. Nachází se zde Hallstadtský ledovec (Hallstadter Gletscher) a Gosauský ledovec. Napíši Vám zde o našem prvním výstupu na tento "kopeček".
Poloha na Maps Google:
1. den Rano v 8:30 jsme přijeli do Hallstattu, na parkovišti jsme provedli kontrolu bagáže, dali si kávu na povzbuzení, prohlédli plánovanou trasu na mapě, nastavili hůlky, hodili bágly na záda a vydali se v 9h na cestu.
Již po pár stovkách metrů po cestě jsme začali nabírat výšku slušným tempem a otevřel se nám krásný pohled na vodopády nad Hallstattem, o něco výše jsme minuli divokou říčku, nad ní jsme již pokračovali lesní pěšinkou směrem na Wieberghaus po stezce číslo 602, která postupně začínala nabírat na prudkosti. Po 11h jsme udělali první delší pauzu u lovecké chaty, což mě zachránilo, protože jsem už hlady šilhal, jídlo jsem zapil z čůrku výborné, chutné vody ze studánky. Po této občerstvovací pauze jsme se vydali dál lesní cestičkou, počasí bylo mlhavé a zhruba 10 minut před chatou Wiesberghaus (1.703 m.n.m) nás poprvé zastihl déšť, natáhli jsme pláštěnky přes bágly a přidali do kroku, ať už jsme konečné na té chatě. V chaté (cca ve 13h) bylo příjemné teplíčko, sundali jsme bágly v chodbě (nebo jak tu místnost nazvat), přezuli se do zdejších pantoflí a šli se ohřát do hlavní místnosti. Nad kamna jsme dali sušit promočené oblečení a u příjemné obsluhy jsme si dali něco na posilněnou, každy dle chuti - pivo, nudlová polévka, čaj... Vyčkávali jsme na lepší počasí, ale to ne a ne se moc umoudřit, ovšem pršet přestalo, proto jsme se ve 14h vydali směrem na dnešní cíl, to je na chatu Simony Hütte (2.203 m.n.m).
Zde jsme již pokračovali po kamenité cestě, zhruba půl hodiny před chatou nás zase zastihl désť, tentokrát vydatnější, takže opět bylo potřeba navléknout pláštěnku na bágl, nepromokavou bundu a pokračovat, to už bylo vidět na chatu, ovšem přišlo finální stoupání po velmi kamenité cestě, které mně dalo fakt zabrat. Na chatu jsme dorazili v 15:30. Nemilosrdně jsem sundal bágl se zad a pohodil ho na zem, úleva byla slastná. Ve vstupní místnosti byl zvlástní zápach, který se časem vysvětlil tím, že okna ze záchodů větrají přímo do těchto prostor :-) Do velké sušárny jsme dali všechno mokré, přezuli se a šli na prohlídku pokoje. Ten mně překvapil, bylo zde 10 míst na spaní, 5 dole a 5 nahoře, palandy vypadaly nově a každý měl k dispozici dvě deky a polštář a musím podotknout, že vše vypadalo čistě a člověk se v tom cítil dobře. V chatě bylo veškeré sociální zařízení - od záchodů po sprchu (jednu), vše udržované, čisté. Kdo měl zájem, mohl si zde k pobytu (standardní cena 16 EUR) přiobjednat vydatnout a hlavně rozmanitou polopenzi za 20 EUR. 2. den V 7:30 jsme se vydali za deště a mlhy z chaty směrem na Hoher Dachtein, po 8h jsme dorazili k Hallstadtskému ledovci (Hallstadter Gletscher), kde jsme se oblékli do výstroje (mačky, sedák, prsák, helma, rukavice, cepín, ferratový set), navázali na lano a začali ho postupně zdolávat.
Viditelnost se postupně zhoršovala, nebýt vyšlapané cestičky a vztyčených dřevěných kůlů, tak by byla orientace nemožná, protože bílá mlha (viditelnost max 10m) a bílý sníh dělá svoje.
V 10:20 jsme dorazili do chaty Seethaler Hütte (2.740 m.n.m), kde jsme si chvilku orazili a v 11h jsme vyrazili po ledovci směrem k ferratě, která nebyla nijak technicky náročná, pouze sníh a zima stěžovali výstup.
Vrchol byl dobyt ve 13:30 a počasí se začalo jako zázrakem trochu udobřovat, takže bylo i něco málo z vrcholu vidět.
Sestupovat po ferratě jsme začali po 14h, cestu jsme zvolili trochu odlišnou, to je před traverzováním jsme se vydali doleva a začali jsme sestupovat z vrcholu ledovce, to už bylo počasí lepší než ráno a byly dokonce vidět zdejší skalnaté masivy.
Na chatu Simony Hütte jsme dorazili po 17h.
3. den Návrat ze Simony Hütte do Obertraunu. Vyšli jsme v 8h, k lanovce jsme dorazili v 10:30, ta nás za 10,1 EUR vzala se dvěma prestupy až do Obertraunu, kam jsme dorazili po 11:30. Autobusem se jelo zpět přes
, do Prahy jsme dorazili po 20h.
Poloha na Maps Google:
1. den Rano v 8:30 jsme přijeli do Hallstattu, na parkovišti jsme provedli kontrolu bagáže, dali si kávu na povzbuzení, prohlédli plánovanou trasu na mapě, nastavili hůlky, hodili bágly na záda a vydali se v 9h na cestu.
Již po pár stovkách metrů po cestě jsme začali nabírat výšku slušným tempem a otevřel se nám krásný pohled na vodopády nad Hallstattem, o něco výše jsme minuli divokou říčku, nad ní jsme již pokračovali lesní pěšinkou směrem na Wieberghaus po stezce číslo 602, která postupně začínala nabírat na prudkosti. Po 11h jsme udělali první delší pauzu u lovecké chaty, což mě zachránilo, protože jsem už hlady šilhal, jídlo jsem zapil z čůrku výborné, chutné vody ze studánky. Po této občerstvovací pauze jsme se vydali dál lesní cestičkou, počasí bylo mlhavé a zhruba 10 minut před chatou Wiesberghaus (1.703 m.n.m) nás poprvé zastihl déšť, natáhli jsme pláštěnky přes bágly a přidali do kroku, ať už jsme konečné na té chatě. V chaté (cca ve 13h) bylo příjemné teplíčko, sundali jsme bágly v chodbě (nebo jak tu místnost nazvat), přezuli se do zdejších pantoflí a šli se ohřát do hlavní místnosti. Nad kamna jsme dali sušit promočené oblečení a u příjemné obsluhy jsme si dali něco na posilněnou, každy dle chuti - pivo, nudlová polévka, čaj... Vyčkávali jsme na lepší počasí, ale to ne a ne se moc umoudřit, ovšem pršet přestalo, proto jsme se ve 14h vydali směrem na dnešní cíl, to je na chatu Simony Hütte (2.203 m.n.m).
Zde jsme již pokračovali po kamenité cestě, zhruba půl hodiny před chatou nás zase zastihl désť, tentokrát vydatnější, takže opět bylo potřeba navléknout pláštěnku na bágl, nepromokavou bundu a pokračovat, to už bylo vidět na chatu, ovšem přišlo finální stoupání po velmi kamenité cestě, které mně dalo fakt zabrat. Na chatu jsme dorazili v 15:30. Nemilosrdně jsem sundal bágl se zad a pohodil ho na zem, úleva byla slastná. Ve vstupní místnosti byl zvlástní zápach, který se časem vysvětlil tím, že okna ze záchodů větrají přímo do těchto prostor :-) Do velké sušárny jsme dali všechno mokré, přezuli se a šli na prohlídku pokoje. Ten mně překvapil, bylo zde 10 míst na spaní, 5 dole a 5 nahoře, palandy vypadaly nově a každý měl k dispozici dvě deky a polštář a musím podotknout, že vše vypadalo čistě a člověk se v tom cítil dobře. V chatě bylo veškeré sociální zařízení - od záchodů po sprchu (jednu), vše udržované, čisté. Kdo měl zájem, mohl si zde k pobytu (standardní cena 16 EUR) přiobjednat vydatnout a hlavně rozmanitou polopenzi za 20 EUR. 2. den V 7:30 jsme se vydali za deště a mlhy z chaty směrem na Hoher Dachtein, po 8h jsme dorazili k Hallstadtskému ledovci (Hallstadter Gletscher), kde jsme se oblékli do výstroje (mačky, sedák, prsák, helma, rukavice, cepín, ferratový set), navázali na lano a začali ho postupně zdolávat.
Viditelnost se postupně zhoršovala, nebýt vyšlapané cestičky a vztyčených dřevěných kůlů, tak by byla orientace nemožná, protože bílá mlha (viditelnost max 10m) a bílý sníh dělá svoje.
V 10:20 jsme dorazili do chaty Seethaler Hütte (2.740 m.n.m), kde jsme si chvilku orazili a v 11h jsme vyrazili po ledovci směrem k ferratě, která nebyla nijak technicky náročná, pouze sníh a zima stěžovali výstup.
Vrchol byl dobyt ve 13:30 a počasí se začalo jako zázrakem trochu udobřovat, takže bylo i něco málo z vrcholu vidět.
Sestupovat po ferratě jsme začali po 14h, cestu jsme zvolili trochu odlišnou, to je před traverzováním jsme se vydali doleva a začali jsme sestupovat z vrcholu ledovce, to už bylo počasí lepší než ráno a byly dokonce vidět zdejší skalnaté masivy.
Na chatu Simony Hütte jsme dorazili po 17h.
3. den Návrat ze Simony Hütte do Obertraunu. Vyšli jsme v 8h, k lanovce jsme dorazili v 10:30, ta nás za 10,1 EUR vzala se dvěma prestupy až do Obertraunu, kam jsme dorazili po 11:30. Autobusem se jelo zpět přes
, do Prahy jsme dorazili po 20h.
