Mlýn Melmatěj - pověsti

Na Vimberku žil před mnoha lety statečný a moudrý rytíř, který měl dvě dcery. Starší Hroznatu a mladší Milenu. Krátce po narození Mileny její matka zemřela. Nebohý otec právě narozené dceři věnoval veškerou svojí lásku, aby jí nahradil mateřský cit. To však nelibě nesla starší dcera Hroznata, o které lidé říkali, že má špatných vlastností už tak dost a v lásce ji příliš neměli. Jednoho dne, když sbírala Milena v okolním lese byliny, nedávala pozor a ztratila se. Nebýt dobrého sluhy Matěje, který svého pána upozornil, možná by nebyla nalezena. Lidé ji však včas našli spící na jednom pařezu a odvedli zpět do hradu. Pán i lid se radovali a slavili, jen Hroznata byla zamračená a v duchu již přemýšlela o strašné pomstě. Jednoho večera si zavolala sluhu Matěje a pravila mu : " Chtěl bys být velmi bohatý ? " Matěj zpozorněl. Být bohatý přeci není k zahození, ale ihned ze zeptal paní co za to. Ta mu prozradila strašlivý plán. Chtěla, aby Milenu zabil a její tělo schoval v hlubokém lese daleko od hradu. Postará se, aby se tom nikdo nedozvěděl. Matěj z té zprávy nemohl dlouhé večery usnout a tak se nakonec rozhodl, že o všem vypoví svému pánovi. Ten byl pobouřen krutostí své dcery Hroznaty a nechal jí vyhnat z hradu. Matěj pak dostal za svojí odvahu a oddanost mlýn nedaleko hradu. Milena byla ráda, že jí sluha zachoval věrnost a když mu předávala mlýn pravila : " Mel Matěji, mel ! " Od těch dob se mlýnu říkává " U Melmatěje ". ( Pověsti Středních Brd )