Údolím Červeného potoka
Oblast Červeného potoka nabízí pro toulavce krásnou a rozmanitou přírodu.Naleznete zde tiché a hluboké údolí,zajímavé rozhledy ze skalnatých vrcholků i historická místa, která jsou spjata s mnoha starými brdskými pověstmi-např.Valdek,Víseckou skálu,Krkavčinu nebo studánku u Panny Lídy.
Dost důvodů sem zavítat a tenhle kout brdské krajiny si projít. Začínám kousek za malou Malou Vískou a mířím k nedaleké Vísecké skále, která je známější pod názvem Jindřichova skála. Lehké sněžení a nízké mraky ztěžují viditelnost, ale na protilehlou stranu údolí, kde leží zřícenina hradu Valdek, ještě vidět je. Velkým obloukem se k němu navečer vrátím, mám v jeho ruinách naplánovaný nocleh.
Nedaleko od Jindřichovky leží o něco vyšší kopec zvaný Krkavčina, lesem je to k němu slabá půlhodinka. Na jeho vrcholu lze rovněž narazit na skaliska, ale výhled už zde omezují vzrostlé stromy. Pár míst z výhledem například na Valdek však ještě nalézt lze. Část mezi Krkavčinou a SZ svahy Houpáku záměrně vynechám, protože tady jsem byl nedávno a tak pozornost věnuji až místu, kde z mnoha malých lesních pramenů vzniká již zmiňovaný Červený potok.
Jako pavučina se všude v lese stékají nanápadné malinké potůčky navzájem do sebe a pomalu směřují kamsi dolů a získávají na síle. Toto prameniště ja jak houba, všude vytéká ze země spousta vody a mám docela štěstí, že v posledních dnech mrzlo, jinak by byl asi problém se zde pohybovat. O síle podzemní vody svědčí i množství studánek a kromě těch popsaných jsem tu objevil i řadu na mapách ani nezaznamenaných.
Mezi ty známé patří Drmotova studánka v místě Staré fořtovny, či nedaleká studánka U Panny Lídy
.Po malé přestávce a svačině pokračuju dál směrem k Valdeckému rybníku a abych trochu ulevil již mírně znaveným nohám, volím chůzi po silnici. Od rybníka už to je na hrad jen kousek a tak není kam spěchat, noci jsou teď ještě dlouhé a ležet ve spacáku12 hodin není nic příjemného.
Podél potoka tedy pomalu docházím na Valdek tak, abych měl ještě před setměním trochu času na večeři a přípravu na noc. Co se mého jídla týče, rozhodl jsem se tentokrát pro malý experiment, otestuji stravovací balíček americké armády. Časově mě pobyt v Brdech vychází na 26 hodin, tak spoléhám jen na něj, nic jiného jsem si nekoupil.
Menu č.18 obsahuje : kuřecí maso s nudlemi, snack, směs oříšků a lentilek, ovocný džem, arašídové máslo, ovocný nápoj, kávu, žvýkačky, smetanu do kávy, cukr, sůl, tabasco a dále ubrousky mokré i suché, zápalky, lžíci a sadu na chemický ohřev to vše za 150,-Kč. Moje hodnocení? Obsah balíčku mě svým složením vyhovoval a ani po chutové stránce mu nebylo co vytknout. Teplé jídlo bylo připravené za 7 minut bez nutnosti použití ohně nebo vařiče. Jediné co bych do setu přidal jsou tablety na úpravu vody, ty se hodí vždycky.
Balíček nikoho umřít pochopitelně nenechá, ale na druhou stranu musím říct, že pro mě to bylo málo, já potřebuju při aktivitách v lese jíst víc. Nasycen a připraven tedy uléhám na připravené místo ve zdech valdecké věže a chystám se usnout. Mám tak trochu obavy co tahle noc přinese. Nebojím se zimy, mají být mínus 2 stupně a já už spal při větších mrazech, ale v minulosti už jsem dvakrát zažil nepříjemné zážitky ve zříceninách hradů - Gutštejn a Libštejn a hlavně na Libštejně se mi zdály hodně divné sny.
Valdek byl ke mě však přívětivý a žádné nemilé překvapení mi tentokrát nenachystal, díky. Mohu tedy se vší vážností prohlásit, že v údolí Ćerveného potoka nestraší a nezjevují se zde po nocích žádné nadpřirozené bytosti nebo alespoň v noci z 13. na 14. února roku 2013 tomu tak bylo.
Dost důvodů sem zavítat a tenhle kout brdské krajiny si projít. Začínám kousek za malou Malou Vískou a mířím k nedaleké Vísecké skále, která je známější pod názvem Jindřichova skála. Lehké sněžení a nízké mraky ztěžují viditelnost, ale na protilehlou stranu údolí, kde leží zřícenina hradu Valdek, ještě vidět je. Velkým obloukem se k němu navečer vrátím, mám v jeho ruinách naplánovaný nocleh.
Nedaleko od Jindřichovky leží o něco vyšší kopec zvaný Krkavčina, lesem je to k němu slabá půlhodinka. Na jeho vrcholu lze rovněž narazit na skaliska, ale výhled už zde omezují vzrostlé stromy. Pár míst z výhledem například na Valdek však ještě nalézt lze. Část mezi Krkavčinou a SZ svahy Houpáku záměrně vynechám, protože tady jsem byl nedávno a tak pozornost věnuji až místu, kde z mnoha malých lesních pramenů vzniká již zmiňovaný Červený potok.
Jako pavučina se všude v lese stékají nanápadné malinké potůčky navzájem do sebe a pomalu směřují kamsi dolů a získávají na síle. Toto prameniště ja jak houba, všude vytéká ze země spousta vody a mám docela štěstí, že v posledních dnech mrzlo, jinak by byl asi problém se zde pohybovat. O síle podzemní vody svědčí i množství studánek a kromě těch popsaných jsem tu objevil i řadu na mapách ani nezaznamenaných.
Mezi ty známé patří Drmotova studánka v místě Staré fořtovny, či nedaleká studánka U Panny Lídy
.Po malé přestávce a svačině pokračuju dál směrem k Valdeckému rybníku a abych trochu ulevil již mírně znaveným nohám, volím chůzi po silnici. Od rybníka už to je na hrad jen kousek a tak není kam spěchat, noci jsou teď ještě dlouhé a ležet ve spacáku12 hodin není nic příjemného.
Podél potoka tedy pomalu docházím na Valdek tak, abych měl ještě před setměním trochu času na večeři a přípravu na noc. Co se mého jídla týče, rozhodl jsem se tentokrát pro malý experiment, otestuji stravovací balíček americké armády. Časově mě pobyt v Brdech vychází na 26 hodin, tak spoléhám jen na něj, nic jiného jsem si nekoupil.
Menu č.18 obsahuje : kuřecí maso s nudlemi, snack, směs oříšků a lentilek, ovocný džem, arašídové máslo, ovocný nápoj, kávu, žvýkačky, smetanu do kávy, cukr, sůl, tabasco a dále ubrousky mokré i suché, zápalky, lžíci a sadu na chemický ohřev to vše za 150,-Kč. Moje hodnocení? Obsah balíčku mě svým složením vyhovoval a ani po chutové stránce mu nebylo co vytknout. Teplé jídlo bylo připravené za 7 minut bez nutnosti použití ohně nebo vařiče. Jediné co bych do setu přidal jsou tablety na úpravu vody, ty se hodí vždycky.
Balíček nikoho umřít pochopitelně nenechá, ale na druhou stranu musím říct, že pro mě to bylo málo, já potřebuju při aktivitách v lese jíst víc. Nasycen a připraven tedy uléhám na připravené místo ve zdech valdecké věže a chystám se usnout. Mám tak trochu obavy co tahle noc přinese. Nebojím se zimy, mají být mínus 2 stupně a já už spal při větších mrazech, ale v minulosti už jsem dvakrát zažil nepříjemné zážitky ve zříceninách hradů - Gutštejn a Libštejn a hlavně na Libštejně se mi zdály hodně divné sny.
Valdek byl ke mě však přívětivý a žádné nemilé překvapení mi tentokrát nenachystal, díky. Mohu tedy se vší vážností prohlásit, že v údolí Ćerveného potoka nestraší a nezjevují se zde po nocích žádné nadpřirozené bytosti nebo alespoň v noci z 13. na 14. února roku 2013 tomu tak bylo.
