Vzpomínky na vojnu aneb Když jsem sloužil v Brdech

Vzpomínky na vojnu aneb Když jsem sloužil v Brdech

Při pátrání po utajených " Úžetkách " v Brdech jsem se letos shodou okolností dostal i k jednomu bývalému vojáku z povolání, který mi svými znalostmi a vzpomínkami hledání těchto objektů značně usnadnil. Panu H jsem velice vděčný a tímto mu tady ještě jednou děkuji za poskytnuté informace, fotografie i videa, bez nichž by chození a kopání na Brdech nebylo tak úspěšné. Můj " dvorní " dopisovatel příběhů z vojny, toho času žijíc daleko od Brd kdesi na Moravě, si pod jeho velením odsloužil dva roky své ZVS. A jak na svého velitele vzpomíná ? Zde jsou jeho 30 let staré zážitky a vzpomínky :
tristovka
Pokud se ten člověk jmenuje křestním jménem Václav, tak ho samozřejmě znám. Byl velitelem protitankové střelnice Kolvin i v letech 1985-1987, kdy jsem tam sloužil. Měl hodnost podplukovníka a asi v létě 1987 byl povýšený na plukovníka.
Byl to člověk který byl hodně přísný a budil respekt nejen mezi vojáky základní služby, ale i mezi podřízenými vojáky z povolání. Ale na druhou stranu byl spravedlivý a férový... Šikanu netrpěl a když jsme na podzim roku 1985 narukovali po přijímači na Kolvín tak občas přijel tajně večer na Kolvín, auto zaparkoval u Kreslovny a pak se plížil ke kasárnám a za plotem oknama, která se nezatemńovaly sledoval jestli nejsme šikanovaní, což se naštěstí nedělo. Občas se tedy nejen plížil, ale nečekaně se večer objevil i v kasárnách a to pak nastal poprask, protože všude bylo slyšet...bacha velitel je tady... :-)
Za celé 2 roky co mi dělal velitele nemůžu o něm napsat nic špatného, byl to férový chlap a velitel a vážil jsem si ho, což se o všech vojácích z povolání, kteří tam byli napsat nedá.


cisterna
Za tu dobu mě rozhodil asi jen 2 x. Jednou když mi bylo oznámeno víc než měsíc dopředu, že budu začátkem srpna1986 převelen na Valdek do vojenského areálu naproti zříceniny hradu, kde jsem měl fungovat jako člověk zajišťující chod a údržbu tohoto areálu. Chodil jsem nasr... po kasárnách a říkal jsem si proč zrovna já... Na Kolvín se rukovalo jen 1x za rok, mazáci se už pomalu chystali do civilu a já si říkal, že bych konečně mohl být svým pánem a nechtělo se mi začínat znova někde jinde... Tak jsem v tom žil celý měsíc, termín převelení se neúprosně blížil a jen pár dnů před převelením mi bylo sděleno, že zůstávám a místo mě tam šel jiný voják, přijmení si už nepamatuji ale říkali jsme mu Agin, tak se totiž jmenoval pes v kasárnách v Jincích a někdo u něho rozpoznal podobné rysy v obličeji... No a podruhé mě rozhodil, když jsem měl jet na opušťák. Z Kolvína se moc často domů nejezdilo, 1 x dovolenka a max. 1opušťák za rok. V den odjezdu po odpoledním nástupu čety, kdy bylo rozdělení do zaměstnání, ti co měli jet domů se hlásili u velitele střelnice a vyzvedávali si vycházkovou knížku. Také jsem se hlásil u něho na štábu a jak seděl za tím svým stolem a listoval v mé vycházkové knížce, všiml si že mám v ní zápis který jsem nenahlásil a to že mě v Praze zadržela vojenská hlídka, a zapsala mi do knížky, že jsem neměl předpisové zavazadlo. Abych to upřesnil, dle předpisu to mělo být zavazadlo pevných tvarů - kufřík, aktovka. A u nás na Kolvíně byl zvyk že kdo jel z opušťáku přivezl kromě jiného i nějaké domácí buchty, což se vozilo v menší krabici.. No a když jsem se tehdy vracel, tak byl v neděli večer v Praze na hlavním vlakovém nádraží velký zátah na vracející se vojáky základní voj. služby. U každého východu z nástupiště stála vojenská  hlídka a zabavovala vycházkové knížky a posílali všechny vojáky ven před nádraží kde stál přistavený autobus a vyvolávali jména a kdo přišel na řadu musel se ukázat jestli je předpisově ostříhaný a ustrojený a kdo nebyl musel nastoupit do autobusu a odvezli ho na posádku kde ho ostříhali a že třeba nestihne včas návrat do kasáren vůbec neřešili. No a u mě dobré a jen mi do knížky zapsali to nepředpisové zavazadlo.Já jsem to po návratu nenahlásil, tak mi velitel střelnice chtěl na poslední chvíli zrušit opušťák, ale naštěstí jsem nakonec odjel. Jinak tedy hodně dobrý velitel i člověk. Občas ho sice chytl "rapl" že máme dlouhé vlasy a jsme málo ostříhaní, tak nařídil střiháni celé čety.... I na ostříhání vlasů vojáka byla naprosto přesná instrukce v podobě fotografie kde byl zobrazený voják ze předu, z profilu a ze zadu.. :-)  prostě jak má vypadat ostříhaný voják socialistické armády.Tento obraz visel u dozorčího vchodu.  Dnes je normální když je někdo ostříhaný dohola, nebo hodně nakrátko, ale tehdy čím delší vlasy tím větší mazák :-) a když měl jet člověk domů nechtěl být ostříhaný hodně nakrátko...ale jinak ok velitel..vzpomínám na něho dodnes v dobrém a vážím si ho...
1.foto "třístovka Kolvíňáků"
2.foto Součástí areálu kasáren byla i velká zahrada kde se pěstovalo vše možné a chovaIi králíci, jak je také vidět na fotce.
V horní řadě uprostřed je malý kluk místního lesníka z Kolvína, myslím že se jmenoval příjmením Bejček na křestní si už bohužel nevzpomenu, který chodil do kasáren naprosto běžně a bral nás jako kamarády. Kuriozitou fotografie je také cisterna na vodu na zalévání, kterou jsme tehdy zrovna natřeli černou barvou a Československem zrovna hýbal fenomén JZD Slušovice, tak jsme přes celý bok cisterny velkým písmem napsali JZD Slušovice, bylo to červeně tak to na fotce není moc vidět a z čela je napsáno TNS Computer což byla tehdy firma která vyráběla jako jedna z prvních počítače ve Slušovicích.
foto i text : " K "
 

Komentáře

Vaše reakce na Vzpomínky na vojnu aneb Když jsem sloužil v Brdech
Pavel…
#1292

26.11.2015 [1]
Poslední komentář
Na té fotografii to zcela určitě není syn hajného Bejčka, ikdyž ten tam opravdu bydlel a bydlí. Je to Antonín Elgr.
Bližší info mohu poskytnout.

Související obsah

brding

Reference

Podívejte se na naše reference

Prohlédnout

Aplikace

Podívejte se na naše aplikace

Prohlédnout

Co umíme?

Podívejte se co umíme

Prohlédnout

Co umíme?

Vytváříme sofistikované aplikace pro náročné

Od webových aplikací přes android až po převodové můstky či složité informační systémy.

Podívejte se k nám

Máte ještě čas? Podívejte se na další rubriky

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.