Vzpomínky na vojnu aneb Když jsem sloužil v Brdech

Vzpomínky na vojnu aneb Když jsem sloužil v Brdech

Bez názvu Úvodní fotografie v dalším příspěvku Vzpomínky na vojnu aneb Když jsem sloužil v Brdech byla pořízena v 80. letech minulého století v Kreslovně u hlavní závory na PTS Kolvín, za ní již začínal vojenský prostor. Můžeme na ní vidět ukázku uniforem z tehdejší doby, zleva : pracovní, vycházkový a nakonec služební. Původní závora byla otočná, otevírala se bočně a téměř vždy byla zavřená. Závora na této fotografii byla již ovládána elektricky tlačítkem u závory nebo z vrátnice a zvedala se eldrem nahoru (elektrohydraulické pomocné zařízení). Foto druhé je v kasárnách vystavené dělo, pohled ven z kasáren, na fotce vlevo dole je ještě vidět sloupy brány z cihel a na sloupech brány byli velcí bílí plechoví lvi ze státního znaku, pak do jednoho sloupu nacouval kolega VS-kou a brána byla zbourána a udělala se nová z ocelových trubek a ta je tam předpokládám dodnes :-) Díl 2.- Pátrání po partyzánské zemljance s ukrytými německými dokumenty z 2. světové války. Život vojenský byl hodně jednotvárný, ale občas přišlo i nečekané zpestření, jako např. v červnu roku 1986. Jedno letní sobotní dopoledne přijeli dva civilisti z Plzně, vyžádali si dva dohodnuté vojáky a jedním z nich jsem byl já. Nadšený jsem z toho nebyl spíš naopak, protože každou sobotu dopoledne byl úklid v kasárnách a jinak celý den volno a takto to vypadalo, že o volno přijdu. Odjeli jsme s těma dvěma muži do vojenského prostoru v Brdech k nejmenovanému zalesněnému kopci, který spadal do PTS Kolvín. Na místě jsme se dozvěděli, že budeme měřit rezistivitu (odpor) země pomocí dvou asi metr dlouhých kovových elektrod. Účelem tohoto měření bylo nalezení dutin v kopci. Při měření jsme se dozvěděli, že na konci války přepadli partyzáni německou kolonu ustupujících vojáků z Příbrami a mělo se jim podařit ukořistit dokumenty gestapa a protože neměli moc času, uschovali bedny s dokumenty do jedné z partyzánských zemljanek, kterou následně zasypali. První úkol byl na hřebeni kopce označit bílou barvou stromy čísly 1 až 40. Měření odporu země spočívalo v zapichování kovových elektrod do půdy v přesně udržované vzdálenosti od sebe pomocí měřícího pásma. Následné puštění proudu do elektrody, nevím kolik ampérů v tom bylo, ale když se člověk neopatrně dotkl elektrody, tak z toho byla " pěkná pecka " do těla, musel jsem si tak dávat pozor, abych elektrodu držel v izolované části. Nebylo to vůbec jednoduché, protože svah kopce byl místy příkrý a členitý, občas zarostlý i křovinami a tím i hůře schůdný. Naměřená hodnota se zobrazovala na displeji a byla zapsána do tabulky pod stejným označením jako čísla na stromech.
vu8263_1984_004
Měření na kopci probíhalo dva dny, pak měla být data zpracována v počítači. Na závěr jsme kopec ještě prohledávali metr po metru, zem, stromy, kameny a hledali cokoliv neobvyklého, např. jakékoliv vyryté symboly. Tím naše činnost skončila. Několik měsíců se nic nedělo až zase na podzim téhož roku, kdy jsem s několika dalšími vojáky zajišťoval vojenský prostor po dobu výkopových prací. Nikdo z Kolvína se těchto prací nezúčastnil, protože údajně mohlo hrozit nebezpečí, že bedny byly zajištěny nástražným výbušným systémem. Na silnici u závory do vojenského prostoru jsem strávil dva dny od rána do večera. Rozkaz byl jasný, stejně jako v jednom známém českém filmu:-), nikdo nesmí projet! Do vojenského prostoru nebyli vpuštěni ani lesáci, kteří se jindy v prostoru mimo střelby pohybovali naprosto běžně. Jediný člověk, kterého jsem pustil, byl kapitán v civilu, který měl povolení. Tím pro mě celá tato akce skončila. Po čase jsem se dozvěděl, že jedna partyzánská zemljanka byla  v lese nalezena a vykopána, ale hledané dokumenty se v ní nenašly. Tři roky na to přišla revoluce a je možné, že tam již žádné další hledání neproběhlo. Skrývá tento kopec své tajemství dodnes a nebo tam již tyto dokumenty nejsou ? To se pravděpodobně už nikdy nedozvím... text - "K" , foto - "K" a www. CSLA.cz

Komentáře

Vaše reakce na Vzpomínky na vojnu aneb Když jsem sloužil v Brdech
Karel …

25.05.2013 [1]
Doplním ještě zmínku bílých lvech v úvodu článku,a o cihlových sloupech při vjezdu do kasáren - hlavní dominanta kasáren z pohledu od cesty byli dva cca 1 metr vysocí plechoví lvi. Nic moc by na nich zajímavého nebylo, až na to že tvarově to byli lvi z první republiky, kdo sbírá mince může se podívat jaký je rozcíl mezi lvem socialistickým a lvem z 1.republiky. Takže se dá říct že lev z 1. republiky přežil v Brdech od roku cca od roku 1946 až do roku 1986 kdy ho kolega srazil Pragou V3S. Mě to tehdy přišlo hodně zvláštní (kdo nezažil určitě neví o čem je řeč) ale socialistické symboly byly tehdy všude v kasárnách i na střelnici.
Lezec

26.05.2013 [2]
Bylo by zajímavé zjistit,kde ti lvi nakonec skončili :-)
Karel …

27.05.2013 [3]
Tak to vím naprosto přesně:-) ti lvi skončili bohužel v kovovém odpadu a tehdejších sběrných surovinách...
Honza

06.06.2013 [4]
Poslední komentář
O jaký kopec jde? Doba i hledací technologie za tu dlouhou dobu pokročily hodně kupředu. A myslím, že by to za průzkum stálo ještě i dnes, že by se našla parta nadšenců, která by do toho šla.
677.jpg
anna.jpg

Reference

Podívejte se na naše reference

Prohlédnout
20200710_105932.jpg
20220528_113355.jpg

Aplikace

Podívejte se na naše aplikace

Prohlédnout
760-2.jpg
792.jpg
28.JPG
img_0808.jpg
12.jpg

Co umíme?

Podívejte se co umíme

Prohlédnout

Co umíme?

Vytváříme sofistikované aplikace pro náročné

Od webových aplikací přes android až po převodové můstky či složité informační systémy.

Podívejte se k nám

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.