Brdy v září

Chtěli jsme využít několik posledních dnů s pěkným počasím, kdy přes den je teplota stále ještě nad 20 °C a v noci kolem 11°C a tak co jiného než - Brdy, datum 9. a 10. září. Honza se vrátil z Prahy až ve 4 hod. odpoledne, ještě nákup nutného proviantu, balení a na kraji lesa u Trokavce nejsme dřív než v 5 hod. Ale nikam dneska nepospícháme, řekli jsme si, že to pojmem trochu jinak a vyzkoušíme si noční pochod podle navigace. Nepůjdeme po cestách, ale pokusíme se jít přímo lesem a směr korigovat právě pomocí navigace.   V pohodě a za světla se ještě zacházíme mrknout na rybníky, tady dáváme malou svačinu, vstřebáváme tu skvělou atmosféru klidu a pak s přibývajícím šerem pokračujem. Na loukách u bývalé Záběhlé už vidíme krásně zbarvenou oblohu zapadajícím sluncem a po pár minutách se noříme do večerního lesa a v zápětí i tmy.

Z počátku cestu lesem zvládáme s pomocí vlastní orientace a intuice, ale později už berem za vděk již zmiňovanou techniku. Držet ten správný směr v temném lese, kdy neustále musíte něco obcházet, či se něčemu vyhýbat, není zase až tak snadné. V pořádku a s odchylkou asi 100 m (museli jsme obejít hustý mladý les ) se ocitáme na cestě u srubu. Je zatopeno. Lukáš vycházel ze Strašic a protože  tu byl dřív, stačil zapálit v krbu. Dáváme si  pořádnou večeři, kecáme, hrajeme karty a před půlnocí uleháme.

Noc byla ale nějaká neklidná, stále jsem se budil a když bylo něco po šesté, raději jsem vylez, abych nerušil kluky. Sednu si před srub a pozoruju, jak nízko se "válí " mraky na protějším kopci, jak lehce poprchává, jak odněkud přiletí netopýr a krouží okolo mě, jak krásné ráno to je. Asi za hodinu už jsou venku i Luky s Hanzem a tak snídáme, doplňujeme zásoby dřeva a balíme. Původní plán byl, že se nikam nepoženem, v klidu si užijem pěkný přírody a do večera se buď vrátíme domů nebo někde přespíme druhou noc. Zase se to ale zvrtlo v šílený pochoďák !! Lukáš chtěl být do pěti hodin doma u svýho novýho koťátka, tak trasu nocleh-Bor-Carvánka-Tok-Jordán-Hlava-V Tisém-Strašice skoro přeběhnem.

Na Carvánce potkáváme partu asi 30 cyklistů, řvou tu pěkně na lesy (vždyť jsou v lese, že jo), na Toku natáčíme slepýše, na Jordánu prohlídku bunkru a na Hlavě radíme ztraceným turistům. To jsou asi nejdůležitější momenty z tohoto putování. Ještě pár slov k těm zbloudilcům. Bloudili kolem vrcholu Hlavy a pořád v lese něco hledali. Pak přišli k nám a ptali se jestli je tady někde vrchol Toku !!! Když jsem jim řekl, že je zhruba 6 km odtud, byli docela překvapeni. Jsou prej tu na kole, vyjeli z Teslín,  jedou na Tok, ale zapomněli si doma mapu. Dobrodruzi. Snažili jsme se jim poradit, ale moc jsem v jejich orientační schopnosti a znalost terénu nevěřil. Jestli to trefili, nevím.

My jsme to ale trefili a po šestý hodině si už dáváme pivo ve Strašicích U Andělů. Luky pádí ke svýmu koťátku a my s Hanzem čekáme na odvoz. Byla to víceméně čtyřiadvacetihodinovka (z toho 7 hodin spánku) a přibližně 35 km, opravdu pochoďák :-(,

ale pěknej :-).