Dobřív
První písemná zmínka o Dobřívu pochází z roku 1325. Tehdy koupil Petr z Rožmberka od krále Jana Lucemburského spustlé vsi Hrádek, Dobřív a Kuškov. Od té doby je tedy Dobřív v držení pánů Rožmberků, stejně jako o pár let později sousední Strašice.
V době středověku vzniká ve vsi první železná huť, o které se dozvídáme v roce 1526, ale pozdější archeologický výzkum ukázal, že zařízení na zpracování železa zde byla již mnohem dřív. To se jednalo pravděpodobně jen o malé pece, v kterých se tavila ruda z blízkého okolí. S historií železářství je těsně spjatá i další památka-tzv.Švédský most, který sloužil ke spojení s místní hutí.
Datum jeho postavení je dnes nejasné. Jedny prameny uvádí vznik mostu v době před třicetiletou válkou v letech 1618 - 1648. Jiné zdroje kladou vznik mostu do let 1624 - 1692, kdy byl držitelem zdejších hutí rod Schurerů. Jistá je jen první písemná zmínka z roku 1784 v mirošovské matrice.
Na zábradlí stojí socha sv. Barbory, patronky všech hutníků. Na zadní straně soklu je vyryt letopočet 1791 a písmena A.H. Rok značí vznik sochy a písmena jméno kameníka.
U mostu směrem ke Staré hospodě můžeme najít sochu sv. Jana Nepomuckého. Podstavec je čtyřboký a jeho plochy jsou orientovány k hl.světovým stranám. Po obtížném hledání lze vypátrat letopočet 1762, znamenající vznik sochy. Vedle stojící Stará hospoda je oblíbeným místem pro občerstvení všech návštěvníků Brd.
Byla postavena v roce 1731 původně jako obytný dům pro Vilíma Jedličku. Právo šenku tato chalupa dostala o 20 let později, kdy zanikla na protějším břehu Padrťského potoka tzv. Huťská hospoda. Ve 30. letech minulého století pak Stará hospoda doznala značných stavebních úprav. Byl přistaven taneční sál a hostinské pokoje. V současnosti je Dobřív i se svým okolím vyhledávaným výletním místem a vstupní branou do nedalekých Brd. Tato tradice vznikla na přelomu 19. a 20. st. kdy do oblasti Padrťského potoka začali jezdit i rodiny známých pražských umělců.
Nejznámější z nich byl asi herec Narodního divadla Jindřich Mošna. V jedné části Staré hospody má zřízenou pamětní místnost. V Dobřívě je také možno vidět několik vzácných roubených chalup tzv.podbrdského typu a známý hamr.
Ten vznikl v první polovině 16. st. V letech 1825 - 1830 byl rozšířen a od roku 1837 nese v podstatě dnešní podobu. V době válek se zde vyráběla munice, děla a kotvy pro lodě. V dobách míru pak zemědělské nářadí, lopaty, krumpáče, lopatky k pluhům. V roce 1956 pravidelné bouchání hamru utichlo. V roce 2010 byl dobřívský hamr vyhlášen Národní technickou památkou.
V době středověku vzniká ve vsi první železná huť, o které se dozvídáme v roce 1526, ale pozdější archeologický výzkum ukázal, že zařízení na zpracování železa zde byla již mnohem dřív. To se jednalo pravděpodobně jen o malé pece, v kterých se tavila ruda z blízkého okolí. S historií železářství je těsně spjatá i další památka-tzv.Švédský most, který sloužil ke spojení s místní hutí.
Datum jeho postavení je dnes nejasné. Jedny prameny uvádí vznik mostu v době před třicetiletou válkou v letech 1618 - 1648. Jiné zdroje kladou vznik mostu do let 1624 - 1692, kdy byl držitelem zdejších hutí rod Schurerů. Jistá je jen první písemná zmínka z roku 1784 v mirošovské matrice.
Na zábradlí stojí socha sv. Barbory, patronky všech hutníků. Na zadní straně soklu je vyryt letopočet 1791 a písmena A.H. Rok značí vznik sochy a písmena jméno kameníka.
U mostu směrem ke Staré hospodě můžeme najít sochu sv. Jana Nepomuckého. Podstavec je čtyřboký a jeho plochy jsou orientovány k hl.světovým stranám. Po obtížném hledání lze vypátrat letopočet 1762, znamenající vznik sochy. Vedle stojící Stará hospoda je oblíbeným místem pro občerstvení všech návštěvníků Brd.
Byla postavena v roce 1731 původně jako obytný dům pro Vilíma Jedličku. Právo šenku tato chalupa dostala o 20 let později, kdy zanikla na protějším břehu Padrťského potoka tzv. Huťská hospoda. Ve 30. letech minulého století pak Stará hospoda doznala značných stavebních úprav. Byl přistaven taneční sál a hostinské pokoje. V současnosti je Dobřív i se svým okolím vyhledávaným výletním místem a vstupní branou do nedalekých Brd. Tato tradice vznikla na přelomu 19. a 20. st. kdy do oblasti Padrťského potoka začali jezdit i rodiny známých pražských umělců.
Nejznámější z nich byl asi herec Narodního divadla Jindřich Mošna. V jedné části Staré hospody má zřízenou pamětní místnost. V Dobřívě je také možno vidět několik vzácných roubených chalup tzv.podbrdského typu a známý hamr.
Ten vznikl v první polovině 16. st. V letech 1825 - 1830 byl rozšířen a od roku 1837 nese v podstatě dnešní podobu. V době válek se zde vyráběla munice, děla a kotvy pro lodě. V dobách míru pak zemědělské nářadí, lopaty, krumpáče, lopatky k pluhům. V roce 1956 pravidelné bouchání hamru utichlo. V roce 2010 byl dobřívský hamr vyhlášen Národní technickou památkou.
