Krása brdských(nejen)smrků
Při našich toulkách brdskou přírodou velmi často potkáváme zajímavé a krásné stromy. Původní brdské lesy byly tvořeny převážně smíšeným porostem, ale dnes můžete v drtivé většině potkat v Brdech les výhradně smrkový(hospodářský). To je důsledek mohutného hospodářského rozvoje z 18.a 19.století a s tím spojené nadměrné spotřeby dřeva. Proto se v této době započalo s výsadbou výhradně smrkových lesů, ty zaručovaly majitelům rychlejší obnovu a pochopitelně i větší zisky.
Průměrné stáří stromů takového lesa, který je určen na těžbu a následné zpracování, je přibližně 80 let. V Brdech však můžeme nalézt podstatně starší jedince. Nezachovalo se jich bohužel mnoho, ale jsou. Vypravili jsme se tedy za nimi do jedné takové oblasti, do horního toku Padrťského potoka.
Toto údolí je pro zachování nejstarších exemlářů totiž ideální. Hluboké strže a silně podmáčené břehy potoka, které jsou pro těžkou techniku velmi (ne-li naprosto) obtížně přístupné, tyto stromy svým způsobem chrání. Rovněž okolní vysoké svahy hluboké údolí ochraňují před silnými větry či vichřicemi.
Ještě než zabočíme Josefkou do údolí Padrťského potoka, neměl by naší pozornosti ujít obrovský kmen borovice douglasky v parku před zámečkem Tři trubky. Působí opravdu impozantně a s ostatními parkovými stromy skvěle doplňuje celkovou atmosféru tohoto kouzelného místa. O pár metrů dále, u malé nádržky vodní elektrárny, lze spatřit první volně rostoucí smrkové jedince nadprůměrného vzrůstu a stáří.
Úžasný solitér v podobě cypřiše nás překvapí hned na křižovatce u Josefky. Neohromí svým vzrůstem, ale svojí jedinečností. Jeho největší krása je právě v jeho odlišnosti i v jeho pozici. Jako okrasná dřevina zde možná působí trochu "rušivě" a většina lidí by jeho umístění čekala spíše o několik desítek metrů dál, v parku zámečku, ale ať už ho zde nechal vysadil kdokoliv (pravděpodobně J.C.M.co by majitel Tří trubek), místo zvolil skvělé.
To už se ale blížíme k místu těch "nej" brdských smrků. Nejprve vlevo na vykáceném svahu nás vítá obrovská jedle s odhadovanou výškou tak 45 až 50 metrů a své bezprostřední okolí zde opravdu hodně převyšuje a vzápětí hned naproti přes silnici se už ocitáme přímo mezi smrkovými velikány.
V temném a hustě zarostlém údolí je zpočátku nutné se částečně zorientovat, protože les je zde opravdu dosti nepřehledný a hledat nejvyšší stromy podle jejich vzrůstu je v takovém terénu dosti stížené. Ty nejvyšší jedinci rostou na samém dně údolí a jejich výška tak zaniká v hlubokých stržích. Zimní období s čerstvě napadaným sněhem a zamrzlým a rozvodněným korytem potoka taky nebylo zrovna ideálně zvolené :-(. Jaro by bylo rozhodně praktičtější.
Po chvilce pátrání ale úspěch přichází a několik opravdu statných smrkový kmenů se nám podařilo nalézt. Těžko na místě odhadnout věk toho z nejstarších, ale nedávno jsem viděl poražený kmen 90 let starého smrku a ten byl oproti tomuto poloviční. Že by tedy 160, 170 nebo dokonce 180 let? Těžko odhadovat, nejsem v tomto odborník a jestli někdo zná přesnější informace, může je přidat do komentáře. Předem díky.
Obvod toho největšího nalezeného kmene, jsme změřili na 355 cm, ale výšku v tomto terénu nelze přes husté větve ani odhadnout. Na jiném místě by majestátnost těchto velikánů vynikla daleko více, ale na druhou stranu nutno přiznat, že na jiném místě by se s největší pravděpodobností tak velkého věku a vzrůstu určitě nedočkaly. Tak to byla naše výprava za krásnými brdskými (nejen) smrky a věřím, že na jaře dojde i na ostatní "krasavce".
