Loučení se zimou
20.března přišlo jaro, jenže bohužel pouze to astronomické, protože teploty zatím stále ještě výrazně klesají pod bod mrazu a sluníčko se rovněž příliš neukazuje. Těšili už jsme se na jarem provoněné brdské lesy, první jarní květy i na večerní posezení u ohně, ale asi to opět nevyjde.Ne, že by jsme si zimy neužívali, to ne, ale už nám to připadá přeci jen příliš dlouhé, tři měsíce stačily. A znáte to, člověk je tvor věčně nespokojený- když je zima, těšíte se na jaro, když je jaro, těšíte se na léto atd... A zatímco Luky s Hanzem právě teď prožívají letošní "první jarní" vandr, já se tímto příspěvkem vrátím k našemu "poslednímu zimnímu"...
Začínáme na autobusové zástávce kousek za Dobřívem u lesní samoty Melmatěj. To je snad jediná zastávka, na které Vás autobus vysadí přímo v Brdech. Vystoupíte, přelezete závoru, ujdete 10 metrů a jste v lese, nádhera! Míříme přímo vzhůru, nahoru na hřeben kopce zvaný Vlč. Jindy je z vrcholové skalky pěkný rozhled, ale dneska díky nízké oblačnosti a mírnému sněžení nemáme šanci cokoliv vidět. Scházíme na druhou stranu hřebenu a chystáme se trochu porozhlídnout po Předních Bahnech, měly by tu někde stát dvě německé pixle.
Chvilku hledáme v hustých houštinách a v zapadaných stráních a po pár minutách máme první nález. Krásná pozorovací pixle s výhledem na bývalý tankodrom. Zpočátku to sice nevypadá, ale když přicházíme blíž a prohlížíme si jí podrobněji, je tahle něčím docela vyjímečná. Jako jediná v celých Brdech má na svých stěnách dva průstřely. Kromě levé stěny má prostřelený i strop a exploze to musela být pořádná, když dokázala prorazit strop i se silnou ocelovou armaturou. Po chvilce pokračujem dál a kolem řídící věže a po tankové dráze přecházíme celý areál bývalé střelnice.
Z té toho do dnešní doby příliš nezbylo. Kromě již zmiňované velitelské věže jsou zde patrné už jen tři tankové dráhy a několik betonových soklů po bývalých terčích se zbytky elektroinstalace. Areál navíc rychle zarůstá náletovými dřevinami a příroda tak vše nekompromisně pohlcuje. Přibližně v polovině drah objevujeme druhou pixly, ale k té už přes husté křoví ani nazacházíme a raději hledáme místo, kde by jsme mohli něco pojíst. Začíná nám nějak kručet v břiše. Moc šancí na úkryt na této zasněžené pláni není a tak se spokojujem s malou betonovou stříškou, kam nefouká a kde se schováváme před sněhem a děláme si něco malého k jídlu. Další naše cesta vede do kopců za Bahnama a tady (opět ) jen těsně míjíme rodinku divočáků, po které zůstává ma zemi ještě teplé rozryté mraveniště.
Hanz se z toho zase málem " osypal " , protože divoká prasata moc nemusí. Jednou se na něj netvářili zrovna přívětivě a od té doby jim moc nevěří :-). V téhle oblasti ale nejsou prasata ničím vyjímečným, setkáváme se tady s nima pravidelně a na jejich " počest " jsme dokonce lesní cestu, která tudy prochází, pojmenovali jako " Prasečí stezku ". Ta nás zavádí do údolí Ledného potoka a na jižní svahy Kamenné. Tahle místa máme moc rádi. Je tu pěkný bukový les ze staletých mohutných stromů a tenhle kousek lesa nás vždycky nadchne svojí tajemnou atmosféru. Když jsme tady byli s Hanzem na podzim, celý den pršelo a to "tajemno" z lesa uplně čišelo. Tady to jsou ty staré dobré Brdy! Po celodením putování brdskými hvozdy se už docela těšíme na večer a na oheň, až si opečem dobré klobásky, zapijem to pivkem i něčím ostřejším. Jen doufám,že nám to Agáta zase nesežere, jde po nich vždycky jak divá, holka jedna nezbedná.
Noc byla klidná a poměrně teplá ( - 1 °C) a ráno nádherně slunečné. Už byli v lese dokonce slyšet i první ptáci, je to krása a každému se hned líp vstává. Pohodička pokračuje i při snídani, kdy dojídáme večerní nesněděné zásoby a celé dopoledne pak posedáváme a hřejeme se u ohně. Agáta nás ale nenechá ani na minutu v klidu a vyžaduje neustále pozornost. Blbnene s ní po lese, házíme jí šišky a klacky a snažíme se jí utahat. Marně! Za chvíli to vzdáváme a jdem raději před naším odchodem ještě připravit dostatečné zásoby dřeva. Všichni pevně doufáme, že naposled. Až se sem vypravíme příště, snad už bude konečně to vytoužené jaro :-).