![Mrazivá noc na Jordánu](/assets/img/pages/types/19.jpg)
Mrazivá noc na Jordánu
Když jsem se doma zmínil, že bych chtěl jít ve středu přespat na Jordán a nafotit si ráno východ slunce, zaslechl jsem jenom něco o bláznech...Zdenina už ale dobře ví, že když se rozhodnu jít do Brd, málo co mě zastaví. Je pravda, že teploty v tomto týdnu se pohybují hodně nízko pod bodem mrazu, ale je to výzva a tak proč to nezkusit.
![prichod](http://cloud.up4.cz/uploads/data/uploads/2012/02/prichod-480x360.jpg)
Balím do báglu zimní výbavu a autem odjíždím ve středeční podvečer do Zaječova. Po příjezdu dělám několik fotografií pěkně nasvíceného kláštera Sv.Dobrotivé a už tady mi je jasné, že to nebude žádná procházka "růžovou zahradou". Fotit jsem musel samozřejmě bez rukavic a tak nechráněné prsty mi začínají za chvilku pěkně mrznout- už teď v šest hodin večer je -12° C a hodně to fouká. Je přede mnou ale více jak 6 km stoupání, tak se chůzí určitě zahřeju. Vyrážím po sedmé hodině a na cestu mi krásně svítí zářící měsíc a i když není úplněk, světla je dost, čelovku ani nepotřebuju. Po necelé hodině a půl přicházím k prvnímu bunkru a odtuď už je to do cíle opravdu kousek. Pláně jsou nádherně osvícené měsíčním svitem a ten se odráží i od napadaného prašanu, večerní idylku kazí jen neskutečně mrazivý a ledový vítr.
![v-bunkru](http://cloud.up4.cz/uploads/data/uploads/2012/02/v-bunkru-480x360.jpg)
Už se těším až si zalezu dovnitř a schovám se do "tepla"- před bunkrem je v půl devátý večer -20°C a ten děsněj vítr k tomu! Vcházím dovnitř a hned za vchodem mě je jasné, že až takový teplo tu asi nebude, ze zbytků vzduchotechniky tu visí asi půlmetrové ledové rampouchy a na zemi jsou také. První patro tedy vzdávám, protože tady všude protahuje studenej vzduch z venku a sestupuju po schodech dolů s nadějí, že tam to bude lepší. Zjišťuju, že tepleji oproti horejšku nebo vnějšku tady opravdu je, ale i tak se teploměr zastavil na -2°C.
![zima](http://cloud.up4.cz/uploads/data/uploads/2012/02/zima-480x360.jpg)
Tak holt si budu muset pořádně ustlat. Vybavení na to mám, žádnej větší problém by mě tedy v noci neměl překvapit. Dělám si něco malého k večeři a protože je ještě poměrně brzo na spaní, zalézám do spacáku a čtu si noviny. Usínám před půlnocí. Za tři hodiny mě ale vzbudí nutkání a tak chtě nechtě musím z vyhřátého spacáku ven. Venku je v tu chvíli skoro -25°C! Rychle mažu zpátky a jsem rád za teplej spacák a přijatelných -2°C v místnosti. Usínám okamžitě a vzbouzí mě až budík v 7 hodin, kdy mám akorát tak čas se nasnídat a připravit si věci na východ slunce, ten je v 7.33.
![stativ](http://cloud.up4.cz/uploads/data/uploads/2012/02/stativ-480x360.jpg)
Jenže velikej problém mám s bateriema do foťáku :-(. V tom mrazivým počasí "odchází" jedna za druhou, tak nakonec jsem přinucenej udělat jen několik málo snímků (o video jsem se ani nepokoušel) a poslední pár baterií si ponechávám na zbytek dne. Po krátkém focení si jdu dolů zabalit a když se vracím nahoru slyším u vchodu nějaké hlasy. "Kdo tam je!" někdo zakřičí a já odpovím "Já!", čemuž jsem se pak docela zasmál."Co tam děláte!" a já zase "Spal jsem tu!" a když vycházím po schodech nahoru potkávám dva mladé vojáky. "Vy jste tu na kontrole?" ptám se jich, ale oni že ne, že jen projíždí do Jinců a že se tady zastavili si prohlídnout bunkr. Tak jsme se pozdravili, oni šli dovnitř a já pokračoval ve své trase.
![svitani](http://cloud.up4.cz/uploads/data/uploads/2012/02/svitani-480x360.jpg)
Stoupám na Houpák a po protipožární cestě to pak stáčím směrem k protilehlé letecké. Původně jsem měl v úmyslu jít lesem, ale leží tu nahoře dost sněhu a bez sněžnic se stále propadám a je to dost velká dřina. Musím tedy zpátky na cestu. Jsem ale nepoučitelnej, nakonec mě to nedá a stejně na leteckou zahejbám s tím, že jí nějak přejdu. Zpočátku to šlo docela dobře, ALE po 100 metrech se najednou propadám až po kolena a cítím jak mi studí sníh až v botách. Jenže v momentě zjišťuju,že to co mi studilo nebyl napadanej sníh, ale voda co mi natekla do bot! Propad jsem se totiž do zaváté tůňky plné vody.
![stin](http://cloud.up4.cz/uploads/data/uploads/2012/02/stin-480x360.jpg)
To je obrovskej průšvih !!! blesklo mi okamžitě hlavou. K autu to mám přes 8 kilometrů, to je minimálně hodina a půl chůze v 18°C mrazu s mokrýma botama i ponožkama. Rychle to otáčím a při zpáteční cestě se snažím vymyslet co dál. Asi po půl hodině už nohy docela zebou, k autu zbývá jěště hodina a tak začínám vážně uvažovat i tom zavolat 112. To nakonec ale zavrhuju,stejně by mě do tepla asi nedostali o nic dřív a zbytek cesty do Zaječova tedy raději zvládám v rekordním čase. Doma pak situaci zachraňuje horká vana a dvojitý grog :-).
![konec](http://cloud.up4.cz/uploads/data/uploads/2012/02/konec-480x360.jpg)
Na záznamu GPS z druhého dne je patrné kritické místo. Odtud bylo nutné se vrátit zpět na cestu a co nejrychleji k autu pokračovat už po silnici.
![prichod](http://cloud.up4.cz/uploads/data/uploads/2012/02/prichod-480x360.jpg)
Balím do báglu zimní výbavu a autem odjíždím ve středeční podvečer do Zaječova. Po příjezdu dělám několik fotografií pěkně nasvíceného kláštera Sv.Dobrotivé a už tady mi je jasné, že to nebude žádná procházka "růžovou zahradou". Fotit jsem musel samozřejmě bez rukavic a tak nechráněné prsty mi začínají za chvilku pěkně mrznout- už teď v šest hodin večer je -12° C a hodně to fouká. Je přede mnou ale více jak 6 km stoupání, tak se chůzí určitě zahřeju. Vyrážím po sedmé hodině a na cestu mi krásně svítí zářící měsíc a i když není úplněk, světla je dost, čelovku ani nepotřebuju. Po necelé hodině a půl přicházím k prvnímu bunkru a odtuď už je to do cíle opravdu kousek. Pláně jsou nádherně osvícené měsíčním svitem a ten se odráží i od napadaného prašanu, večerní idylku kazí jen neskutečně mrazivý a ledový vítr.
![v-bunkru](http://cloud.up4.cz/uploads/data/uploads/2012/02/v-bunkru-480x360.jpg)
Už se těším až si zalezu dovnitř a schovám se do "tepla"- před bunkrem je v půl devátý večer -20°C a ten děsněj vítr k tomu! Vcházím dovnitř a hned za vchodem mě je jasné, že až takový teplo tu asi nebude, ze zbytků vzduchotechniky tu visí asi půlmetrové ledové rampouchy a na zemi jsou také. První patro tedy vzdávám, protože tady všude protahuje studenej vzduch z venku a sestupuju po schodech dolů s nadějí, že tam to bude lepší. Zjišťuju, že tepleji oproti horejšku nebo vnějšku tady opravdu je, ale i tak se teploměr zastavil na -2°C.
![zima](http://cloud.up4.cz/uploads/data/uploads/2012/02/zima-480x360.jpg)
Tak holt si budu muset pořádně ustlat. Vybavení na to mám, žádnej větší problém by mě tedy v noci neměl překvapit. Dělám si něco malého k večeři a protože je ještě poměrně brzo na spaní, zalézám do spacáku a čtu si noviny. Usínám před půlnocí. Za tři hodiny mě ale vzbudí nutkání a tak chtě nechtě musím z vyhřátého spacáku ven. Venku je v tu chvíli skoro -25°C! Rychle mažu zpátky a jsem rád za teplej spacák a přijatelných -2°C v místnosti. Usínám okamžitě a vzbouzí mě až budík v 7 hodin, kdy mám akorát tak čas se nasnídat a připravit si věci na východ slunce, ten je v 7.33.
![stativ](http://cloud.up4.cz/uploads/data/uploads/2012/02/stativ-480x360.jpg)
Jenže velikej problém mám s bateriema do foťáku :-(. V tom mrazivým počasí "odchází" jedna za druhou, tak nakonec jsem přinucenej udělat jen několik málo snímků (o video jsem se ani nepokoušel) a poslední pár baterií si ponechávám na zbytek dne. Po krátkém focení si jdu dolů zabalit a když se vracím nahoru slyším u vchodu nějaké hlasy. "Kdo tam je!" někdo zakřičí a já odpovím "Já!", čemuž jsem se pak docela zasmál."Co tam děláte!" a já zase "Spal jsem tu!" a když vycházím po schodech nahoru potkávám dva mladé vojáky. "Vy jste tu na kontrole?" ptám se jich, ale oni že ne, že jen projíždí do Jinců a že se tady zastavili si prohlídnout bunkr. Tak jsme se pozdravili, oni šli dovnitř a já pokračoval ve své trase.
![svitani](http://cloud.up4.cz/uploads/data/uploads/2012/02/svitani-480x360.jpg)
Stoupám na Houpák a po protipožární cestě to pak stáčím směrem k protilehlé letecké. Původně jsem měl v úmyslu jít lesem, ale leží tu nahoře dost sněhu a bez sněžnic se stále propadám a je to dost velká dřina. Musím tedy zpátky na cestu. Jsem ale nepoučitelnej, nakonec mě to nedá a stejně na leteckou zahejbám s tím, že jí nějak přejdu. Zpočátku to šlo docela dobře, ALE po 100 metrech se najednou propadám až po kolena a cítím jak mi studí sníh až v botách. Jenže v momentě zjišťuju,že to co mi studilo nebyl napadanej sníh, ale voda co mi natekla do bot! Propad jsem se totiž do zaváté tůňky plné vody.
![stin](http://cloud.up4.cz/uploads/data/uploads/2012/02/stin-480x360.jpg)
To je obrovskej průšvih !!! blesklo mi okamžitě hlavou. K autu to mám přes 8 kilometrů, to je minimálně hodina a půl chůze v 18°C mrazu s mokrýma botama i ponožkama. Rychle to otáčím a při zpáteční cestě se snažím vymyslet co dál. Asi po půl hodině už nohy docela zebou, k autu zbývá jěště hodina a tak začínám vážně uvažovat i tom zavolat 112. To nakonec ale zavrhuju,stejně by mě do tepla asi nedostali o nic dřív a zbytek cesty do Zaječova tedy raději zvládám v rekordním čase. Doma pak situaci zachraňuje horká vana a dvojitý grog :-).
![konec](http://cloud.up4.cz/uploads/data/uploads/2012/02/konec-480x360.jpg)
Na záznamu GPS z druhého dne je patrné kritické místo. Odtud bylo nutné se vrátit zpět na cestu a co nejrychleji k autu pokračovat už po silnici.
Jinak pěkně napsáno a už se těším na zítřek až si přečtu něco dalšího. Udělal jsi mě moc velkou radost, že existuje mladý člověk, který se rád toulá přírodou. Ještě jednou dík za nádherný zážitek.