Na kole za sluncem

Na kole za sluncem

Už několik dlouhých dní panuje v nížinách nepříjemné inverzní počasí. Zataženo nízkou oblačností, mlha, smog a kdo chce vidět slunce, aby za ním jel na hory. Brdy jsou ale přece taky hory, i když malé, tak to zkusím tam. Balím svačinu na celodenní projížďku a v 10 hodin vyjíždím po silnici směrem na Mirošov.

Na rozehřátí si vyšlápnu první kopec u sv. Jakuba a pak zase dolů okolo restaurace Na statku (kde jsme častými návštěvníky) vjíždím do Mirošova. V těch sjezdech to bude asi studit, jsem sice přiměřeně oblečenej, ale je docela chladno - teplota se pohybuje jen okolo 0°. Míjím zámeček, projíždím Mirošovem a před Přeckem konečně zahýbám ze silnice vlevo na vedlejší cestu, ta vede do Mytě a dál ke Strnadovu mlýnu.

Tady na okraji lesa je jeden z několika bunkrů, stojících v okolí Skořic. Jsou to takzvané "pixle" postavené za II.světové války německou armádou, ta rozšířila vojenský prostor až do těchto míst. Od mlýna začíná cesta serpentinami stoupat do Skořic, kde je k vidění zajímavý kostel sv. Václava i několik původních roubenek tzv. podbrdského typu.

Stoupám dál přes Kreslovnu až k jezírku na Palcíři, výškový rozdíl od mlýna až sem dělá skoro 260 m. V těchto místech začíná klesat teplota lehce pod nulu a je to vidět i na okolní přírodě. Přestože se pohybuju už ve výšce okolo 720 m.n.m. pořád se tu povaluje mlha která namrzá a slunce stále nikde. Objíždím Palcíř, kousek se vracím po asfaltce a pak na kostkách u pomníčku zahýbám vlevo do lesa.

!!! V žádném případě nevjíždějte na tuto cestu pokud uslyšíte na střelnice nějaké aktivity. Přibližně 200 metrový úsek křižuje palebný směr pěchotní střelnice Kolvín !!!  Míjím výrazný skalní blok zvaný "Marie Terezie" a sjíždím dolů na hráz Hořejšího Padrťského rybníka. Tady je vždycky nejchladněji a platí to i dneska, jsou - 2°C.

Přejíždím na druhou stranu hráze a koukám jestli už se něco děje ohledně odbahnění na Dolním rybníce. Přes hustou mlhu ale není nic vidět. Stoupám lesní cestou směrem k Přední Záběhlé a když vyjedu na louky pomaloučku se začíná ukazovat sluníčko.

Dočkal jsem se! Při výjezdu na Prahu už mám nad hlavou krásně modrou oblohu, inverzní rozhraní bylo právě tady - výška plus minus 700 m.n.m. Na Rovinách si dávám malou pauzu, svačinu a užívám si hřejivých paprsků. Zároveň se dívám na tu novou asfaltka a říkám si, že mi sem nějak "nepasuje". Ta stará byla sice už samý výmol, ale tak nějak sem patřila. O týhle se to říct nedá.

Pokračuju dál a dostávám se do nejvyššího bodu dnešní trasy a tím je vrchol Praha. Na vyhlídku na Malé Praze nezajíždím, míjím věž a po hřebeni jedu dál. Na pravé straně od Nepomuku už zase stoupá mlha a vypadá to, že je po sluníčku. To mi to moc dlouho nevydželo.

U sv. Jana zatáčím ostře doleva a čeká mě pěkný, téměř 4 kilometrový sjezd "Údolím temné smrčiny" až dolů k bývalé Eisnerce. Po pár stech metrech se ale nořím opět do mlhy a průjezd údolím je tím pádem docela mrazivý.

Na rozcestí u vyhořelé chaty se dávám doprava a těším se jak se zahřeju při stoupání na borskou hájovnu, ten sjezd byl opravdu "na hraně". Přijíždím na louky a počasí je jak na houpačce, před chvilkou jsem mrznul v studeném mlhavém údolí a tady už je opět krásně slunečno.

Škoda že se tady nedá jezdit jako na Šumavě v určité výšce, tady je to pořád nahoru dolu. Hořovskou cestou mířím k vrcholu Koruny, mému druhému dnešnímu nejvyššímu bodu - 832 m.n.m. Stojí tady stará triangulační věž vytvořená z lešenářských trubek, asi poslední dochovaná v Brdech, zajímavý výtvor. Taky je krásně vidět mlha dole v údolích.

Vracím se zpátky na asfaltku a mám před sebou opět další sjezd, tentokrát podél potoka Reserva. Přibližně stejně dlouhý, stejně mlhavý a tedy i stejně chladný. Ještě jednu pozoruhodnost jsem tady u Koruny objevil a sice komlex 5 podzemních bunkrů. Každý je asi 15 metrů dlouhá místnost se dvěma vchody. Vypadají jako nějaké sklady, ale k čemu by měly sklady pancéřové dveře?

Vůbec mě nenapadá k čemu by v těchto místech mohly sloužit. Široko daleko žádné vojenské zařízení, strategický výhled odtud taky není, fakt nevím. Jestli má někdo nějaké informace, budu za ně rád.

Sjezd mám za sebou a jsem u horní brány areálu "U Němých", tady se dávám mírně vpravo lesní cestičkou. Objíždím zprava kopce Vrchy a Lipovsko a trochu terénní vložkou se dostávám na cestu Strašice - Zaječov. Tento úsek je pro orientaci poměrně náročný, je tu spousta lesních cestiček a křižovatek a tak bych doporučoval pro neznalé - bez mapy raději nevjíždět. O život to není, ale bloudit dlouho někde po lese na náladě nepřidá.

Už mi zbývá jen panelka u bývalých muničních skladů strašických kasáren, která mě přivádí přímo na tankovku a jsem z lesa venku. Původně jsem měl v plánu ve Strašicích nezastavovat, ale nedá mě to a stavím se na pivko "U Lenina", to je jedno z našich záchytných míst při vandrech po Brdech. Nazval bych tuto občerstvovnu restauračním skanzenem. Kdo neviděl neuvěří.

Díky mlze to vypadá na brzkou tmu a tak rychle dopíjím a vyrážím dál. Rozhoduju se mezi silnicí nebo prostorem a nakonec vítězí druhá varianta, beru to přes Přední a Zadní Bahna do Dobříva a pak domů.

Dnešní trasa měřila 69 km, měla tři větší stoupání a jeden trochu náročnější úsek. Absolvovat pouze o víkendu !!!

Komentáře

Vaše reakce na Na kole za sluncem
Rudy

24.11.2011 [1]
působivé fotky.. moc pěkné to slunce zkrz mlhu, na hrázi a tak :)
lezec

25.11.2011 [2]
Poslední komentář
Děkuji,pochvala od profíka potěší ;-).

Reference

Podívejte se na naše reference

Prohlédnout

Aplikace

Podívejte se na naše aplikace

Prohlédnout

Co umíme?

Podívejte se co umíme

Prohlédnout

Co umíme?

Vytváříme sofistikované aplikace pro náročné

Od webových aplikací přes android až po převodové můstky či složité informační systémy.

Podívejte se k nám

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.