Padrť
Pod hrází Dolejšího rybníka, na místě původní hutě, vznikla roku 1565 osada Padrť. Založili jí němečtí dělníci pracující v místní huti a okolních provozech.
Z kronik se můžeme dozvědět, že prvními osadníky byli huťmistr, uhlíř, mlynář a několik hutních pomocníků. V hutích se drtila ruda na zpracovávání železa, odtud pak název osady.
Největší rozmach zažívá vesnice v 18.století kdy se stává Podbrdsko největší železářskou oblastí Čech.
V roce 1753 byla postavena první vysoká pec a zároveň zde bylo v provozu i 5 hamrů. Vyráběly se v nich železné pruty pro cvočkařské dílny. Počátkem 19. st.přichází obrat k horšímu a vysoká pec musí být pro nedostatek práce uhašena. Následně pozvolna utichají i hamry. Poslední dotloukl v roce 1867. Některé byly přestavěny na mlýny a jeden vyráběl šindele na střechy. Začátkem 20.st.se stává z Padrtě poměrně zchudlá vesnice, kde žije už jen asi 200 obyvatel, z původních 53o. Zájem o Padrť stoupl opět po vzniku I.republiky, kdy do oblasti začali jezdit turisté a pronajímali si zde letní byty. V té době měla vesnice školu, objekt Lesní správy, hostinec, 2 mlýny, obchod i řeznictví. Tehdy bylo možné se v Horejším rybníku i koupat, byla u něj vytvořena pro ty účely menší pláž. Zánik obce přišel stejně jako v případě dalších vesnic uvnitř vojenského prostoru v roce 1952. Předcházelo mu násilné vystěhování obyvatelstva a srovnání vesnice se zemí.
Oproti třeba Záběhlé, která byla zlikvidována opravdu důkladně, je Padrť v terénu poměrně snadno "čitelná".Každý kdo sem zavítal, jistě našel nejen oba velké rybníky, ale pod nima i soustavu 4 dalších, na kterých dříve stávaly hamry a později mlýny. Ty rybníčky není problém najít, jsou hned vedle cesty po které každý přijíždí. Podél cesty od Strašic můžeme taky najít i většinu zídek, sklepů a zbytků základů z původních domů.
Přímo pod hrází první nádržky je asi největší dochovaná část zdi kterou můžeme v okolí nalézt. Jedná se o torzo Vintiškova mlýna. Pod hrází druhé nádržky, v místech původní Śindelky, je vidět zeď ve výpusti a tady se mi také podařilo najít docela unikát.
Je to pěkně zachovalá dřevěná osa z mlýnského kola. Hned vedle v hustém porostu jsem ještě objevil něco jako mlecí kámen s ozubením po obvodu, ale nerozpoznám to jistě, nejsem odborník.
Kousek za závorou na silnici podél Padrťského potoka vlevo, lze pak najít základy 3 domů a zatopené sklepení domu. Podle starých map by se mělo jednat o dům v němž bývala padrťská hájenka.
U třetího rybníčku lze vidět opět několik základů domů, jeden sloupek asi od plotu a pod hrází nepatrné zbytky hamru. Největší ruiny lze nalést pod čtvrtou nádrží. Tady jsou velké části zdí, betonových sloupů i s armaturou a upravená výpusť.
Vše bylo součástí pily a mlýnu rodiny Preisů. Pár metrů vedle je zarostlé, ale dobře rozeznatelné sklepení od mlýnu pana Kulovaného. Lze tady vidět i původní kusy dlažby.
Byl jsem opravdu překvapen, kolik pozůstatků lze na místě bývalé Padrti objevit. Na druhou stranu ale musím přiznat, že při pátrání v houštinách, prolézání míst kde dříve bydleli lidé a fotografování všeho, co po nich zůstalo, ve mě vyvolávalo docela smutné pocity.
Jediná památka na bývalou vesnici Padrť, která se dochovala kompletní až do dnešní dnů, je památník obětem z I.světové války. Nalézt ho můžete na návsi v nedalekých Skořicích. ( foto č.1. a č.2. - kronika Padrtě)
Z kronik se můžeme dozvědět, že prvními osadníky byli huťmistr, uhlíř, mlynář a několik hutních pomocníků. V hutích se drtila ruda na zpracovávání železa, odtud pak název osady.
Největší rozmach zažívá vesnice v 18.století kdy se stává Podbrdsko největší železářskou oblastí Čech.
V roce 1753 byla postavena první vysoká pec a zároveň zde bylo v provozu i 5 hamrů. Vyráběly se v nich železné pruty pro cvočkařské dílny. Počátkem 19. st.přichází obrat k horšímu a vysoká pec musí být pro nedostatek práce uhašena. Následně pozvolna utichají i hamry. Poslední dotloukl v roce 1867. Některé byly přestavěny na mlýny a jeden vyráběl šindele na střechy. Začátkem 20.st.se stává z Padrtě poměrně zchudlá vesnice, kde žije už jen asi 200 obyvatel, z původních 53o. Zájem o Padrť stoupl opět po vzniku I.republiky, kdy do oblasti začali jezdit turisté a pronajímali si zde letní byty. V té době měla vesnice školu, objekt Lesní správy, hostinec, 2 mlýny, obchod i řeznictví. Tehdy bylo možné se v Horejším rybníku i koupat, byla u něj vytvořena pro ty účely menší pláž. Zánik obce přišel stejně jako v případě dalších vesnic uvnitř vojenského prostoru v roce 1952. Předcházelo mu násilné vystěhování obyvatelstva a srovnání vesnice se zemí.
Oproti třeba Záběhlé, která byla zlikvidována opravdu důkladně, je Padrť v terénu poměrně snadno "čitelná".Každý kdo sem zavítal, jistě našel nejen oba velké rybníky, ale pod nima i soustavu 4 dalších, na kterých dříve stávaly hamry a později mlýny. Ty rybníčky není problém najít, jsou hned vedle cesty po které každý přijíždí. Podél cesty od Strašic můžeme taky najít i většinu zídek, sklepů a zbytků základů z původních domů.
Přímo pod hrází první nádržky je asi největší dochovaná část zdi kterou můžeme v okolí nalézt. Jedná se o torzo Vintiškova mlýna. Pod hrází druhé nádržky, v místech původní Śindelky, je vidět zeď ve výpusti a tady se mi také podařilo najít docela unikát.
Je to pěkně zachovalá dřevěná osa z mlýnského kola. Hned vedle v hustém porostu jsem ještě objevil něco jako mlecí kámen s ozubením po obvodu, ale nerozpoznám to jistě, nejsem odborník.
Kousek za závorou na silnici podél Padrťského potoka vlevo, lze pak najít základy 3 domů a zatopené sklepení domu. Podle starých map by se mělo jednat o dům v němž bývala padrťská hájenka.
U třetího rybníčku lze vidět opět několik základů domů, jeden sloupek asi od plotu a pod hrází nepatrné zbytky hamru. Největší ruiny lze nalést pod čtvrtou nádrží. Tady jsou velké části zdí, betonových sloupů i s armaturou a upravená výpusť.
Vše bylo součástí pily a mlýnu rodiny Preisů. Pár metrů vedle je zarostlé, ale dobře rozeznatelné sklepení od mlýnu pana Kulovaného. Lze tady vidět i původní kusy dlažby.
Byl jsem opravdu překvapen, kolik pozůstatků lze na místě bývalé Padrti objevit. Na druhou stranu ale musím přiznat, že při pátrání v houštinách, prolézání míst kde dříve bydleli lidé a fotografování všeho, co po nich zůstalo, ve mě vyvolávalo docela smutné pocity.
Jediná památka na bývalou vesnici Padrť, která se dochovala kompletní až do dnešní dnů, je památník obětem z I.světové války. Nalézt ho můžete na návsi v nedalekých Skořicích. ( foto č.1. a č.2. - kronika Padrtě)
