Vzpomínky na vojnu aneb Když jsem sloužil v Brdech
Mám radost, že stránky
si za krátkou dobu své existence našly mnohé příznivce a pravidelné návštěvníky a to nejen v oblasti samé, tedy v bezprostředním okolí Brd, ale i daleko odsud. Namátkou mohu jmenovat Poděbrady, Karlovy Vary, Jihlavu nebo např. i Mnichov. Jedním z těch vzdálenějších je i pan K, který v současné době žije na Moravě a který si v letech 1985 - 87 odsloužil ve VVP Jince základní vojenskou službu. Jak vzpomíná na Brdy, na krásnou brdskou přírodu a na 2 roky strávené v jednom bývalém vojenském zařízení, konkrétně na PTS Kolvín? Tady jsou jeho (téměř 30 let staré) vzpomínky a ten z Vás, kdo prožil dvouletou ZVS, může zavzpomínat společně s námi.
Díl 1.- Povolávací rozkaz. Osud tomu chtěl, nebo přesněji úředník vojenské správy, že jsem se na podzim v roce 1985 ocitl jako voják základní vojenské služby v Brdech. Do té doby jsem o tomto krásném kraji příliš mnoho nevěděl, protože pocházím z Moravy a tak to pro mě byla tehdy cesta do neznáma. Měsíc trvající přijímač proběhl z velké části v areálu ČSLA naproti zříceniny hradu Valdek (tehdy hodně zarostlém náletovými dřevinami), ale také v dalších prostorech Brd, např. v cílové ploše Jordán. Výcvik spočíval v zákl. voj. činnostech, jako střelba ze samopalu, pochodování a jeho nácvik, pěší přesuny, zlepšení fyzičky a hlavně kdo byl na vojně tak to zná vlevo bok, vpravo bok, čelem vzad...Všude přítomní " hledači pokladů " s detektory kovů musí armádu při hledání na Valdeku proklínat, protože v prostoru kolem zříceniny hradu se musí ozývat pískání od velkého množství slepých nábojů do samopalu na hodně místech :-) Po absolvování přijímače nám bylo oznámeno, na které střelnice budeme přiděleni. Já jsem byl přiřazen na protitankovou střelnici (PTS) Kolvín. S odstupem času hodnotím, že tohle umístění bylo asi to nejlepší, co mě mohlo potkat - hodně malá posádka a 2 roky v lese. Na vycházky se moc nechodilo, protože nabylo kam, občas do Mirošova nebo do Skořic do hospody na pivo (hostinský Luboš), ale při " žoldu " 90,- Kčs měsíčně se moc utrácet nedalo, i když pivo stálo 2,50 Kčs a Startky byly za 4 koruny. Jako vojáci druhého ročníku jsme zašli na pivo i do Trokavce, kam bylo ale zakázáno chodit, protože to bylo mimo prostor posádky. Činnost u odloučené jednotky PTS Kolvín, spadající pod posádku v Jincích byla velmi různorodá. Vojenský výcvik, služby - dozorčí vchodu nebo směna v kuchyni, údržba areálu kasáren i prostoru střelnice, výroba terčů ( maket tanků ) až po zajišťování provozu při střelbách. Vpravo před vjezdem do kasáren byl menší rybník a v něm bylo přiměřené množství kaprů a štik. Několik kaprů z tohoto rybníčku bylo i na večeři na Śtědrý den. K činnosti na střelnici patřilo i každoroční kosení bolševníků před odkvetením. Tyto několik metrů vysoké rostliny se vyskytovaly na Kolvíně i na Padrti a již tehdy byly považovány za nebezpečný " plevel ". Při potřísnění kůže šťávou bolševníku nebo při zapíchání chloupků do kůže stačilo působení sluníčka a na kůži naskákaly velké puchýře. Proto se chodilo kosit brzy ráno, než vyšlo slunce a s různými " chrániči ", aby nedošlo ke kontaktu s pokožkou. V zimě se pro změnu udržovaly silnice VVP prohrnováním sněhu traktorem s radlicí a následným ručním posypem lopatami z odplachtované korby Praga V3S ( střídaly se dvě dvojice vojáků ), po trase Kreslovna - Padrť - Buková - Nepomuk. Dost náročné - brzy vstávat, ráno mráz i - 20°C a za jízdy házet lopatou posyp na silnici aby to bylo dobře rozhozené a ne jen jako hromádka po krtkovi... Jedinou výhodou této činnosti pro nás vojáky bylo, že jsme se po příjezdu nemuseli zúčastnit dopoledního zaměstnání a že jsme si občas v malém obchůdku v jedné z vesnic koupili něco na " zahřátí ", takže jsme se vraceli unaveni, ale v dobré náladě ... Ke střelbám sloužily v té době dvě střelnice : Kolvín - sever a Padrť, střelnice Kolvín - jih za mé éry byla mimo provoz. Kolvín - sever sloužil ke cvičení střelby z kanónů menších ráží nebo protiletadlových kulometů, často sem jezdily cvičit i Lidové milice. Na střelnici Padrť střílely protitankové kanóny větších ráží např. 85 nebo 100 mm, ale také PTŘS ( protitankové řízené střely ) Maljutka nebo Fagot. Terče v podobě maket tanků byly taženy navijáky ve zděných strojovnách ve směru proti kanónům v palpostech. Ale o tom a dalších zajímavostech z provozu této brdské střelnice v době téměř před 30 lety zas někdy jindy... ( text i foto -"K" ) Příště: Pátrání po partyzánské zemljance s německými dokumenty z II.sv.války
si za krátkou dobu své existence našly mnohé příznivce a pravidelné návštěvníky a to nejen v oblasti samé, tedy v bezprostředním okolí Brd, ale i daleko odsud. Namátkou mohu jmenovat Poděbrady, Karlovy Vary, Jihlavu nebo např. i Mnichov. Jedním z těch vzdálenějších je i pan K, který v současné době žije na Moravě a který si v letech 1985 - 87 odsloužil ve VVP Jince základní vojenskou službu. Jak vzpomíná na Brdy, na krásnou brdskou přírodu a na 2 roky strávené v jednom bývalém vojenském zařízení, konkrétně na PTS Kolvín? Tady jsou jeho (téměř 30 let staré) vzpomínky a ten z Vás, kdo prožil dvouletou ZVS, může zavzpomínat společně s námi.
Díl 1.- Povolávací rozkaz. Osud tomu chtěl, nebo přesněji úředník vojenské správy, že jsem se na podzim v roce 1985 ocitl jako voják základní vojenské služby v Brdech. Do té doby jsem o tomto krásném kraji příliš mnoho nevěděl, protože pocházím z Moravy a tak to pro mě byla tehdy cesta do neznáma. Měsíc trvající přijímač proběhl z velké části v areálu ČSLA naproti zříceniny hradu Valdek (tehdy hodně zarostlém náletovými dřevinami), ale také v dalších prostorech Brd, např. v cílové ploše Jordán. Výcvik spočíval v zákl. voj. činnostech, jako střelba ze samopalu, pochodování a jeho nácvik, pěší přesuny, zlepšení fyzičky a hlavně kdo byl na vojně tak to zná vlevo bok, vpravo bok, čelem vzad...Všude přítomní " hledači pokladů " s detektory kovů musí armádu při hledání na Valdeku proklínat, protože v prostoru kolem zříceniny hradu se musí ozývat pískání od velkého množství slepých nábojů do samopalu na hodně místech :-) Po absolvování přijímače nám bylo oznámeno, na které střelnice budeme přiděleni. Já jsem byl přiřazen na protitankovou střelnici (PTS) Kolvín. S odstupem času hodnotím, že tohle umístění bylo asi to nejlepší, co mě mohlo potkat - hodně malá posádka a 2 roky v lese. Na vycházky se moc nechodilo, protože nabylo kam, občas do Mirošova nebo do Skořic do hospody na pivo (hostinský Luboš), ale při " žoldu " 90,- Kčs měsíčně se moc utrácet nedalo, i když pivo stálo 2,50 Kčs a Startky byly za 4 koruny. Jako vojáci druhého ročníku jsme zašli na pivo i do Trokavce, kam bylo ale zakázáno chodit, protože to bylo mimo prostor posádky. Činnost u odloučené jednotky PTS Kolvín, spadající pod posádku v Jincích byla velmi různorodá. Vojenský výcvik, služby - dozorčí vchodu nebo směna v kuchyni, údržba areálu kasáren i prostoru střelnice, výroba terčů ( maket tanků ) až po zajišťování provozu při střelbách. Vpravo před vjezdem do kasáren byl menší rybník a v něm bylo přiměřené množství kaprů a štik. Několik kaprů z tohoto rybníčku bylo i na večeři na Śtědrý den. K činnosti na střelnici patřilo i každoroční kosení bolševníků před odkvetením. Tyto několik metrů vysoké rostliny se vyskytovaly na Kolvíně i na Padrti a již tehdy byly považovány za nebezpečný " plevel ". Při potřísnění kůže šťávou bolševníku nebo při zapíchání chloupků do kůže stačilo působení sluníčka a na kůži naskákaly velké puchýře. Proto se chodilo kosit brzy ráno, než vyšlo slunce a s různými " chrániči ", aby nedošlo ke kontaktu s pokožkou. V zimě se pro změnu udržovaly silnice VVP prohrnováním sněhu traktorem s radlicí a následným ručním posypem lopatami z odplachtované korby Praga V3S ( střídaly se dvě dvojice vojáků ), po trase Kreslovna - Padrť - Buková - Nepomuk. Dost náročné - brzy vstávat, ráno mráz i - 20°C a za jízdy házet lopatou posyp na silnici aby to bylo dobře rozhozené a ne jen jako hromádka po krtkovi... Jedinou výhodou této činnosti pro nás vojáky bylo, že jsme se po příjezdu nemuseli zúčastnit dopoledního zaměstnání a že jsme si občas v malém obchůdku v jedné z vesnic koupili něco na " zahřátí ", takže jsme se vraceli unaveni, ale v dobré náladě ... Ke střelbám sloužily v té době dvě střelnice : Kolvín - sever a Padrť, střelnice Kolvín - jih za mé éry byla mimo provoz. Kolvín - sever sloužil ke cvičení střelby z kanónů menších ráží nebo protiletadlových kulometů, často sem jezdily cvičit i Lidové milice. Na střelnici Padrť střílely protitankové kanóny větších ráží např. 85 nebo 100 mm, ale také PTŘS ( protitankové řízené střely ) Maljutka nebo Fagot. Terče v podobě maket tanků byly taženy navijáky ve zděných strojovnách ve směru proti kanónům v palpostech. Ale o tom a dalších zajímavostech z provozu této brdské střelnice v době téměř před 30 lety zas někdy jindy... ( text i foto -"K" ) Příště: Pátrání po partyzánské zemljance s německými dokumenty z II.sv.války
děkuji za odpověď Honza, Plzeň