Bunkr SVS Drnov-Slaný

Asi jediná možnost, jak si udělat poměrně reálnou představu o tom, co se vlastně v brdském podzemí na konci 50.let minulého století vybudovalo (VZ 2739), je podobný objekt navštívit. Když jsme se tedy s Hanzem dozvěděli, že největší podzemní bunkr (z kategorie VS) na našem území pořádá zcela mimořádně prohlídky tohoto unikátního podzemního komplexu, ani chvilku jsme naváhali a 29.4.tohoto roku se s velikým očekáváním vypravili směr Slaný. Na místo přijíždíme jen pár minut před první prohlídkou a tak společně s dalšími asi 20 návštěvníky mizíme za několik okamžiků v útrobách tohoto obrovského bunkru.

Sedmitunovými pancéřovými vraty vcházíme do tzv."špinavé části" a před námi se objevuje hlavní chodba, která je dlouhá 220 metrů a která propojuje technologickou sekci se sekcí VS. Postupně tak nahlížíme do místností kde jsou umístěny dieselagregáty, kompresory, filtrační zařízení, čerpadla, tlakové láhve, odsávání, úpravna vody, vodárna a jiné technologie pro zajištění chodu  tohoto podzemí. Totožná pancéřová vrata jako na začátku pak oddělují "špinavou"část od "čisté". V případě jakéhokoliv zamoření musel dotyčný člověk procházet odmořovací částí, kde očista trvala 45 minut a byla automaticky řízena, až poté mohl vstoupit na chráněné pracoviště ,tedy samotné VS.

Sál bojového velení udělal na každého asi největší dojem. U stropu umístěné veliké podsvícené planšety s mapou ČR a sousedních států, řada kukaní pro naváděcí i kolektory pro ohromné svazky kabelů pod podlahou, to vše působylo velmi impozantně a to vše většina z nás viděla poprvé v životě na vlastní oči. Uprostřed sálu byl vystaven plastický model celého tohoto podzemního kompexu a při jeho prohlížení jsme se od našeho průvodce dozvěděli další zajímavé informace. Celý objekt SVS (společné velitelské stanoviště 71.protiletadlové brigády, 56.radiotechnického praporu a naváděcího stanoviště 5) byl vybudován v letech 1981-1984, do systému plné pohotovosti byl začleněn v roce 1985 a svému účelu sloužil do roku 2001. V roce 2007 jej armáda opustila a kromě autom. systémů velení, téměř vše ponechala na místě. Podzemní bunkr je dlouhý 250 metrů, místy ho tvoří až 3 podlaží, tloušťka stěn je 5-7 metrů a strop byl betonován speciální technologií, která umožňuje odolávat ataku až pětisetkilogramové bomby, vydržel by však pouze jeden zásah. Cena nebyla přesně vyčíslena, ale prý se přibližuje ceně dvou stanic pražského metra. Službu v objektu denně zajišťovalo na 170 vojáků a nikdy zde nebyl vyhlášen ostrý bojový poplach, i když k narušení hranic samozřejmě několikrát došlo. Další velmi zajímavá informace se týkala sovětského ASV Seněž a PORI (tedy jakéhosi mozku celého systému), který zde byl nainstalován ve dvaceti kontejnerech a jehož operační schopnosti prý dnes překoná jeden chytrý mobilní telefon. A jedna perlička na závěr. To, kvůli čemu jsme sem s Hanzem vlastně jeli, tedy zjistit alespoň nějaké nové informace o "Němých". Ptáte se na výsledek? Nic, Nic, Nic! Rozhovor skončil hned po mé první otázce: "Můžete nám říct něco konkrétního o podobném objektu VS vybudovaném v Brdech?" Dotázaný trochu znejistěl a jediné co mi na to byl ochoten odpovědět bylo: "Na to se radši neptejte, to je utajovaný vojenský objekt, víc vám k tomu neřeknu". :-( info: www. fortifikace.net, www.bunkr-drnov.cz