Byl jednou jeden mlýn...

Byl jednou jeden mlýn...

Klabavka, Padrťský potok, Černý potok, pro neznalé možná jména několika vodních toků, ale opak je pravdou. Všechna tato pojmenování pochopitelně patří jen jednomu brdskému potoku a to potoku Padrťskému ( zůstanu u tohoto jména, protože si myslím, že pro všechny místní je tento název asi nejpřirozenější ). Padrťský potok vzniká soutokem několika menších vodotečí pramenících na západním svahu vrchu Praha a severovýchodním svahu kóty Břízkovec. Část jeho toku pak napájí Padrťské rybníky a část je meliorací svedena pod hráz Dolejšího Padrťského rybníka. A právě vznikem těchto rybníků ( někdy po roce 1550 je nechal vybudovat F. Gryspek z Gryspachu ) započalo období intenzivnějšího využívání energie tekoucí vody Padrťského potoka.
IMG_0199
V průběhu několika staletí bylo postupně na jeho březích postaveno nejprve několik železných hutí, později hamrů, pil a nakonec i mlýnů. Značná část těchto staveb však v minulosti zmizela téměř beze stopy z povrchu zemského a jen malou část lze ještě dnes v terénu s obtížemi vystopovat. Existují však i vyjímky, které po dlouhá staletí odolávaly nástrahám ekonomickým, politickým či přírodním a navzdory nepřízni osudu stále v těsné blízkosti Padrťského potoka stojí. Jednou z těch vzácných vyjímek je i mlýn, který můžeme nalézt ve strašické části zvané Huť. Jmenuje se Hájkův mlýn
IMG_9896

IMG_9860

IMG_9859

IMG_9843
Dlouhou dobu jsem okolo tohoto stavení se zaujetím chodil a představoval si, co asi tyhle staleté budovy v sobě ukrývají, vždyť historie z těchto prastarých zdí na první pohled přímo " čiší ". Až mi to jednoho dne nedalo a při jedné cestě do Brd jsem se zde zastavil a zazvonil, trochu nervózně očekávajíc, co se bude dít. Po chvilce mi přišla otevřít paní Hájková, já se představil a trochu nesměle jsem jí požádal, zda - li by nebyla ochotná mi umožnit prohlídku jejich mlýna. Byl jsem připraven i na případné odmítnutí, ale paní Hájková ani na okamžik nezaváhala a velice ochotně mi prohlídku celého mlýna nabídla, navíc přidala i několik zajímavých informací z historie tohoto objektu. Hájkův mlýn, tak jak ho známe dnes, u Padrťského potoka nestával od nepaměti, jeho předchůdcem býval kdysi hamr, který zde byl s největší pravděpodobností postaven již v roce 1700. Za důkaz o jeho vzniku by se mohl brát jeden z kamenů v podezdívce hlavní budovy současného mlýna, na něm je vytesán právě letopočet 1700. Trochu záhadně ale působí jeho umístění, je totiž do zdi vsazen obráceně. Jedna z možností je, že kámen byl do základů takto osazen již při budování hamru, druhá možnost je, že se kámen vsadil obráceně při některé z jeho rekonstrukcí. Z jakého důvodu tak jeho stavitelé tenkrát učinili, dnes už pravděpodobně nikdo nezjistí. K přestavbě hamru na mlýn došlo pravděpodobně někdy mezi roky 1860 a 1870. Přibližně o třicet let později nechal mlynář Hájek postavit přilehlou stodolu, seník a pilu a v roce 1898 byl dokončen obytný dům č.p. 253, který stojí v těsné blízkosti cesty. Do tohoto domu se následně mlynářova rodina přestěhovala a opustila původní malý byt v budově mlýně, který byl později přestaven na pekárnu. K další modernizaci pak došlo v letech 1910 až 1920. Rozkvět a prosperitu však střídaly u krušnější časy.  Jedna z největších tragedií postihla Hájkův mlýn v říjnu roku 1939. Tehdy neopatrností jednoho zaměstnance, který vysypal horký popel do jedné z dřevěných kádí, vznikl požár budovy mlýna. Požár byl naštěstí včas uhašen a nestihl se tak rozšířit na vedlejší budovy. Při následných opravách dostal areál mlýna podobu, kterou můžeme vidět i dnes.
IMG_9929

IMG_9903

IMG_9927

IMG_9854
Politické změny v roce 1948 přinesly mimo jiné i konec soukromého vlastnictví a zapříčinily, že v roce 1950 byl mlýn rodině Hájků zabaven. Mlynář Hájek sice mohl i nadále zůstat ve svém mlýně jako zaměstnanec národního podniku ( Západočeské mlýny a pekárny n.p. ) a dostával nájemné, ale bylo mu znemožněno jakékoliv nakládání se svým majetkem. O několik let později, přesněji v roce 1953, Západočeské mlýny a pekárny n.p. ukončují smlouvu o pronájmu a provoz mlýna definitivně zastavují. V tradici Hájkovic mlýna pak dál pokračuje jen malá pekárna v přízemí budovy, která byla v provozu až do poloviny 70. let minulého století. Restitucí po roce 1989 se dožili pouze děti manželů Hájkových, mlýn jim byl navrácen, ale k obnově jeho provozu již nikdy nedošlo. A jak tedy vypadá Hájkův mlýn v současnosti? Asi nejzachovalejší je prostor samotné mlýnice v prvním patře, kde všechna technologická zařízení stojí tak, jak byla v 50. letech minulého století opuštěna. Jen nánosy prachu a všudypřítomné pavučiny poukazují na to, že všechny tyto stroje jsou již 60 let mimo provoz. Šrotovník, loupačka, vysévače, dopravníky, rozličné řemenice nebo síta na prosévání mouky, vážnice a další, to všechno zde působí velmi impozantně. A tak mě při procházení napadlo jediné, když už nedošlo k obnově původní funkce mlýna, je škoda, že se majitelé nepokusili alespoň o to, aby z Hájkova mlýna nevzniklo např. muzeum. To, co je totiž k vidění uvnitř, je poměrně unikátní.
IMG_1628
A na závěr bych velice rád poděkoval paní Bohumile Hájkové za její ochotu, laskavost a trpělivost s jakou snášela mojí " exkurzi " po jejich mlýně. info : paní B. Hájková, Ing. V. Jiřička - Klapající minulost, Baron 2011

Komentáře

Vaše reakce na Byl jednou jeden mlýn...
Zdeněk…

01.08.2014 [1]
Zajímavé a kde že ten mlýn stojí ?
Lezec

02.08.2014 [2]
Hájkův mlýn stojí ve Strašicích v části zvané Huť.
Karel

15.09.2014 [3]
Moc pěkný článek.
Měl bych další možnost jak se tam vzal ten kámen. V dřívějších dobách, teda pokud vím, se kameny na stavbu, stejně jako dnes cihly, obvykle "recyklovaly". To znamená, že kámen samotný vůbec nemusí pocházet původně z této budovy. Případně do mlýna byl dosazen z původního hamru. Ale to by přestavba musela být opravdu masivní. Letopočty se většinou tesaly nade dveře a i tento kámen, pokud by se otočil, tak tvarově odpovídá vršku nějakých klenutých dveří.
Lezec

17.09.2014 [4]
S tím obráceným kamenem nad vchodem mě to už taky napadlo. V okolí jich je možné vidět několik, např.tvarově téměř totožný je vsazený nad vchodem do hamru v Dobřívě a několik jich je i na starých rokycanských domech. Jen mi trochu zaráží, že ty ostatní letopočty jsou do kamene tesané, ale tenhle mi připadá že je vyfrézovaný. Každopádně se asi bude jednat o kámen z původního hamru, který sem někdo vsadil při výstavbě nebo pozdější rekonstrukci mlýna, vzhledem k tomu letopočtu.
Karel

22.09.2014 [5]
Poslední komentář
Souhlasím, ten letopočet rozhodně není tesaný. Podle té fotky mi přijde, že je nějakou "raznicí" vyražen do ještě vlhké omítky, ale podle fotky si netroufám soudit...

Reference

Podívejte se na naše reference

Prohlédnout

Aplikace

Podívejte se na naše aplikace

Prohlédnout

Co umíme?

Podívejte se co umíme

Prohlédnout

Co umíme?

Vytváříme sofistikované aplikace pro náročné

Od webových aplikací přes android až po převodové můstky či složité informační systémy.

Podívejte se k nám

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.