CHKO - spása nebo zmar?

Na území Středních Brd ( VÚ Brdy ) k 31.12.2015 přestává platit režim vstupu platný pro VÚ, od 1.1.2016 se tak všichni návštěvníci začnou řídit pravidly nově vzniklé CHKO Brdy. Než si řekneme, co nového nás všechny čeká, dovolte mi stručný pohled do historie oblasti zvaného Střední Brdy. Historie tohoto krásného kraje a jeho rozvoj je od 20. let minulého století úzce spjat se zde vybudovaným vojenským výcvikovým prostorem. Jeho vznik můžeme datovat rokem 1926, kdy se v nové československé armádě začaly navyšovat stavy dělostřelectva a modernizovat jeho výzbroj. Nové pluky těžkého dělostřelectva byly vyzbrojeny zbraněmi, které disponovaly velkými rážemi a umožňovaly dostřel až 20 km. Tyto parametry už přesahovaly možnosti dosavadních vojenských cvičišť a proto byli armádní specialisté nuceni v krátké době vyhledat nové prostory vhodné pro ostrou střelbu tohoto druhu zbraní. Po zvážení všech rozhodujících aspektů bylo vybráno jako nejvhodnější místo pro zřízení nové rozsáhlé střelnice a přilehlého cvičiště relativně málo osídlené území Středních Brd. I přes počáteční silný odpor široké veřejnosti byl v únoru 1926 projekt nové Dělostřelecké střelnice v Brdech schválen tehdejší ministerskou radou a zanedlouho poté se začalo s jeho realizací. V roce 1929 se započalo s výstavbou jineckých kasáren. O rok později, v roce 1930, byla dána do užívání první dopadová plocha Jordán, poté bylo dokončeno vykácení plochy Brda a zahájena příprava třetí cílové plochy na Toku. V roce 1934 je zahájena I.etapa výstavby strašických kasáren a v květnu roku 1935 bylo uděleno povolení k užívání polní pěchotní střelnice Bahna. Rokem 1936 vrcholí přípravy na výstavbu československého pohraničního opevnění a na cílové ploše Jordán je během pouhých osmi dnů vybetonován asi nejznámější brdský " bunkr " - zkušební pěchotní srub CE 16. března 1939 obsadili brdskou střelnici jednotky Wehrmachtu. Jejich " Truppenübungsplatz Kammwald " byl velmi přísně střežen, z čehož lze usuzovat, že měl pro Němce velký význam. Prostor byl využíván stejně jako před válkou, tedy pro výcvik dělostřelců, lehké pěchoty i jiných druhů vojsk a pro zkoušky různých typů zbraní. V roce 1940 okupanti na vrchu Praha zřídili důležité, odposlouchávací, naváděcí a spojovací středisko telefonicky propojené přímo s ústředními orgány protektorátu i říše. Postavili nedaleko kasárna a měli rovněž v plánu zde vybudovat druhou zpevněnou přistávací plochu, letiště na Hejláku se již realizovalo. Velké množství betonových bunkrů - pixlí, které můžeme dodnes v Brdech nalézt, pochází pravděpodobně z téhož roku. V roce 1940 rovněž vzniká v západní části Brd několik nových lesních silnic a Němci se v tomto roce rozhodli, že stávající prostor střelnice rozšíří JZ směrem. Z tohoto důvodu bylo nuceno obyvatelstvo obcí Přední a Zadní Záběhlá, Padrť, Kolvín, Skořice, Trokavec, Štítov, Myť  se do konce roku 1941 (až na malé vyjímky ) vystěhovat. Německé plány na rozšíření střelnice však přerušila sněhová kalamita spojená s obrovskou větrnou vychřicí, která Brdy zasáhla v listopadu 1941 a která způsobila nedozírné škody na lesním porostu. Udává se, že v Brdech padlo během několika málo hodin přes 1,5 mil. kubíků kalamitního dřeva. Likvidace těchto škod zaměstnala Němce až do konce roku 1943  a plány na rozšíření dělostřelecké střelnice tak musely být odloženy. Do konce války už na jejich zrealizování nedošlo. Rokem 1945 a obnovením československé armády se střelnice v Brdech vrátila do režimu před válkou a došlo k opětovnému rozšíření. Zabrány byly některé katastry obcí jako např. Jince, Hrachoviště, Chaloupky, Malá a Velká Víska, Míšov aj. V roce 1950 byl oficiálně zřízen Vojenský újezd Brdy, když v červnu vešel v platnost zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech. O pár let později, v roce 1952, bylo rozhodnuto rozšířit vojenský újezd znovu, jednalo se opět o území obcí Velcí, Hrachoviště, Přední a Zadní Záběhlá, Padrť a Kolvín a nová hranice byla vytyčena v listopadu roku 1952. Obyvatelstvo zabraných obcí ( jednalo se přibližně o 1250 osob) bylo nuceno se vystěhovat, za zestátněné nemovitosti jim byla vyplacena minimální náhrada a osady byly ( s vyjímkou obce Velcí ) následně srovnány se zemí. V některých případem byla stavení použita jako cvičné terče při ostrých střelbách. V 50. letech minulého století se buduje např. tankodrom Zadní Bahna, radarová stanice na Praze, vojenské tábořiště Valdek, Obecnice a vzniká přísně utajovaný podzemní objekt v údolí potoka Reserva. Na území vojenského újezdu dochází v této době rovněž k likvidaci již opuštěných hájoven - Bor, Jinecká Baština, Tři trubky aj. V roce 1958 je opětovně napuštěna vodní nádrž Pilská a v 60. letech jsou dokončeny vodní nádrž Záskalská a Obecnice. Od roku 1968 do roku 1990 byl na území vojenského újezdu ( komplex Míšov - Borovno ) dislokován přísně utajovaný útvar Sovětské armády, který zde střežil ve dvou podzemních skladech ostré hlavice pro raketové komplety dělostřeleckých útvarů v Jincích a v Rokycanech. V 70. letech byly dány do užívání např. plně elektrifikované protitankové střelnice Padrť a Kolvín - jih, pěchotní střelnice Velcí, muniční sklad u Strašic a vybudována byla tanková cesta Holoubkov - Strašice. Došlo rovněž k rozebrání a přestěhování roubené hájovny Na Rovinách do nedalekého Nepomuka. V 80. letech pak vzniká mimo jiné druhý muniční sklad V Dubech a muniční sklad Velcí, který byl určen zejména ke skladování dělostřelecké munice pro cvičící vojska, ale i pro případný válečný konflikt. Od 90. let dochází k výrazné redukci velkých vojenských útvarů AČR v JZ oblasti Brd. Jedná se o tankový pluk a spojovací brigádu ve Strašicích, těžkou dělostřeleckou brigádu v Rokycanech, protiletadlový raketový pluk v Rožmitále pod Třemšínem. Jejich zánikem se razantně snížilo využití vojenského výcvikového prostoru a v médiích se začínají objevovat první informace týkající se rušení VÚ. Od roku 1996 probíhalo v okolí nejvyšší hory Toku opětovné vypouštění tetřeva ( téměř 400 kusů ), které se později bohužel ukázalo jako neúspěšné. Poslední jedinec byl v brdech spatřen na jaře roku 2009. V roce 1993 končí rekonstrukce vodní nádrže Láz. Roku 2008 zasáhla Brdy větrná vichřice Emma a tehdy padl nedaleko Valdeka i " Král brdských smrků ". Mohutný smrk byl 40 metrů vysoký a po obvodu měřil 432 cm. Roky 2006 až 2009 jsou spjaty s trochu divokou kauzou " Radar ". Na kótě Břízkovec tehdy plánovala americká vláda ( se souhlasem vlády ČR ) vybudovat radar zapojený do systému protiraketové obrany v Evropě a v jeho blízkosti i kasárna pro obsluhu. Tento záměr vyvolával mezi občany obrovskou vlnu nevole, masivní protesty pak probíhaly přímo na kótě Břízkovec i v obcích v těsném sousedství VÚ. V dubnu 2011 MO České republiky oficiálně oznamuje svůj záměr zrušit Vojenský újezd Brdy. V dubnu 2012 začala armáda s pyrotechnickou očistou a likvidací nalezené munice Na přelomu let 2014/2015 nejprve Poslanecká sněmovna a poté i Senát ČR zákonem č. 15/2015 Sb. k 31.12.2015 definitivně ruší VÚ Brdy. V říjnu 2015 přijala Váda ČR nařízení č. 292 ve Sbírce zákonů, o zřízení Chráněné krajinné oblasti Brdy. 1.1.2016 vzniká CHKO Brdy.  

Pomyslnou ochrannou ruku nad nejen krajinářsky cenným a zajímavým územím Středních Brd po armádě přebírá CHKO Brdy. Co nového tedy na návštěvníky v doposud zapovězeném území čeká? Pochopitelně, že v první řadě kus krásné a lidskou činností minimálně zasažené přírody ( zatím ), dále pak několik historicky pozoruhodných míst, pár vojensky zajímavých objektů, ale i spousta omezení a zákazů, to především. Ano, od 1. ledna 2016 je vstup a vjezd na území bývalého VÚ Brdy a nově CHKO Brdy pro pěší návštěvníky a cyklisty volný. Avšak pozor ! To se netýká území, která budou i nadále využívána k výcviku a potřebám armády ( viz. níže ) nebo na kterých stále probíhá pyrotechnická očista , v tomto případě se jedná především o poměrně rozlehlý vnitřní prostor přibližně vymezený kótami Hlava - Tok - Brdce - Paterák - Kočka - Kamenná . Asanace by měla skončit do konce roku 2017 a tak, jak budou jednotlivé lokality prohledány a vyčištěny, budou postupně i uvolňovány veřejnosti. Otázkou však zůstává, zda - li alespoň tento termín dokáže armáda dodržet. S ohledem na skutečnosti, že náročný brdský terén práci vojenských pyrotechniků rozhodně neurychluje a že armáda je v posledních letech nucena své pyrotechniky nečekaně nasadit i v jiných oblastech ČR, se jeví konec roku 2017 spíše jako nereálný.



Pak jsou zde území, kde již pyrotechnická očista sice proběhla, ale ani ta nelze 100% považovat za naprosto bezpečná a nelze na nich v žádném případě zcela vyloučit případný nález nebezpečné munice. Tohle by si měl každý návštěvník uvědomit a měl by tomu pochopitelně přizpůsobit i své chování a pohyb po CHKO. V případě podezřelého nálezu se nebezpečných předmětů nedotýkat, ani s nimi nijak manipulovat a jejich nález neprodleně hlásit Policii ČR nebo Správě CHKO. Tato varování se týkají především lokalit, kde v minulosti probíhal nejintenzivnější výcvik, tj. na bývalých cílových plochách - Padrť, Kolvín, Bahna, Jordán, Tok, Brda - ta však zůstane nepřístupná. Kromě samotných cílových ploch, ale musí návštěvníci čekat značné omezení pohybu i v přilehlém " bezpečnostním pásmu ", což jsou lesní porosty v bezprostřední blízkosti již zmiňovaných cílových ploch. Na  cedule, které zakazují vstup mimo cesty a silnice, můžeme narazit v některých případech ve vzdálenosti až 3 km od dopadových ploch. Rozloha i nadále nepřístupného území je tak zatím poměrně značná. Rozepisovat se tady detailně o všech těchto lokalitách by asi nemělo smysl, uvedu tedy jen krátce - k Předním a Zadním Bahnům náleží zakázaný prostor přibližně v rozsahu Strašice ( Huť ) - Amerika - Tři Trubky - Kamenná - Bílá skála - Pod Pleší, k dopadové ploše  Padrť např. prostor východně od Padrťských rybníků vymezen silnicí Buková - Padrť a cyklostezka č. 2273 a k dopadové ploše Kolvín - jih např. lesy v oblasti Okrouhlíku - skály Marie Terezie - Palcíře - Kreslovny atd.



Dále si armáda pro plnění svých úkolů a za účelem výcviku ponechá v prostoru zrušeného vojenského újezdu několik území, do nichž bude pro veřejnost i nadále přístup zcela zakázaný. Jedná se o - Posádkové (vševojskové ) cvičiště Jince, areál utajovaného zařízení u potoka Reserva, areál posádky Jince-Velcí, objekt Amerika, střelnice Kolvín, ubytovací areál Valdek, část areálu Javor 51 - Míšov, areál meteorologického radaru na vrchu Praha. Omezený návštěvnický režim bude prozatím platit i v dalších místech, jak v blízkém okolí Posádkové cvičiště Jince ( území na sever od komunikace Zaječov - Obecnice ), tak i v bezprostředním okolí letiště pod Hejlákem, tato místa budou pro veřejnost dočasně uzavírána v době konání ostrých střeleb. Podíváme - li se po tom všem do mapy, je jasné, že úplně nebo částečně omezený vstup veřejnosti bude prozatím platit pro podstatnou část území nově vzniklé CHKO Brdy. Když pomineme Jižní Brdy ( 84 km2 ), tak z bývalé rozlohy VÚ ( 260 km2 ) bude takto " zasažený " prostor zabírat přibližně 2/3 z celkové rozlohy ! A to ještě není vyjasněná situace kolem využití letiště Hejlák, kde by měl vzniknout polygon na testování dronů, což přinese další výrazné omezení volného pohybu návštěvníků. To vše znamená jediné, pro turisty tak zůstane mnoho krásných a atraktivních míst v " zakázané zóně ", jako například lesy v okolí Padrťských rybníků, údolí některých brdských potoků, hřeben Černá skála - Sádka, vrch Palcíř a okolí, celé pásmo Jineckých Hřebenů a další. V Brdech zatím nenajdete ani vyznačené trasy pro pěší a cyklisty, orientační tabule, či vybavená odpočívadla, nenajdete zde vlastně téměř nic, co by pohyb a orientaci turistům usnadnilo. Složité je to zatím i se signálem mobilních operátorů. Vše se začne připravovat v první polovině roku 2016. Turistických tras by mělo být vyznačeno několik desítek kilometrů a cyklostezek přibližně 450 km ?! Základem cyklostezek bude okruh Obecnice – Zaječov – Okrouhlík – Strašice – Kamenná – Kolvín –Na Rovinách – Bor – Třemošná a Obecnice. Na tento páteřní okruh budou navazovat četné nájezdy a výjezdy do všech okolních obcí a zajímavých lokalit. V několika okrajových obcích již jsou nebo se připravují parkoviště pro návštěvníky ( Kreslovna, Strašice ,Těně, Míšov, Obecnice, Orlov aj. ) a zde se můžete rovněž občerstvit, uvnitř CHKO žádná restaurační zařízení nečekejte. V plánu je počítáno i s vybudováním naučných stezek a informačního a návštěvnického centra. Tolik tedy ty nejdůležitější informace pro ty, kteří se hned začátkem roku chystají navštívit nově vyhlášenou CHKO Brdy. Z výše napsaného je zcela logické, že na tisíce a možná desetitisíce natěšených turistů zatím v Brdech čeká jen minimum lákavých a volně přístupných míst, na která se budou moci podívat a dá se tedy očekávat, že koncentrace lidí v těchto několika málo místech bude více než děsivá. Nezbývá než doufat, že Brdy tento nápor zvládnou a svojí dosavadní tvář si zachovají co nejdéle. Já jsem ale v tomhle ohledu spíše pesimistou a někde v koutku své duše tuším, že slova brdského klasika Jana Čáky : " Lesy - plíce země, zdroj pramenů, čisté a klidné prostředí, kde člověk deptaný civilizačními bolestmi nalézá osvěžení těla i duše ", dlouho platit nebudou. Kéž bych se mýlil...

Info : Vojenské újezdy AČR - Avis 2006, AOPK, MO České republiky, Správa CHKO Brdy