Šumava-Královský hvozd
Minulý týden mi volal Luděk, že končí v Anglii a musí alespoň na chvíli domů. Už prej má dost tý anglický šedi a schází mu ta naše krásná příroda ( plně ho chápu :-) ).
Dva dni někde v lese mu prej dostatečně spraví náladu. Zrazujem tentokrát Brdy a rozhodujem se pro Šumavu a přechod hraničního hřebene mezi Ostrým a Jezerní horou. Vystupujem z vlaku v Hamrech a v klidu se vydáváme na cestu. První kilometry paradoxně klesáme, aby o to víc jsme pak zase museli při našem výstupu na vrchol nastoupat. Dole v Hamrech si ještě dopřáváme malé posilnění v místní hotýlku a pak už vzhůru na Ostrý, celkem 600 výškových metrů. Na křižovatce Pod statečkem máme druhou pauzu a potom už na nás čeká nejostřejší stoupání se závěrečným výstupem přes vrcholové skály až k samotné chatě ve výšce 1293 m.n.m. Sem přicházíme těsně před desátou večer a tak máme akorát čas si vybrat nějaké vhodné místo pro dnešní přenocování, než bude úplná tma. Nakonec se rozhodujem pro lavičky před chatou.
Vybalujem spacáky, karimatky, ponča a před 23 hodinou usínáme. Noc byla klidná a ráno máme za odměnu krásný východ slunce. Po snídani vše balíme, na vrcholu děláme pár fotek a vyrážíme na hřebenovku.
Ze začátku jsou značné výškové rozdíly a tak to máme stále nahoru dolu a docela si máknem. Až zhruba od poloviny se terén postupně srovnává a chůze se stává pro nás příjemnější.
V druhé polovině Královského hvozdu už také máme krásné výhledy na obě strany a to "díky"polomům, které i tuto část Šumavy citelně poznamenaly. V Čechám lze rozpoznat přehradu u Nýrska, hřeben Prenet - Můstek - Pancíř, Špičák, Svatobor, Poledník a v dálce dokonce komíny z keramičky v Chlumčanech. Na německé straně samozřejmě oba Ostrý, Velký Javor, Hoher Bogen, Falkenstein i Luzný.
To už ale přicházíme na vrchol Svarohu a kolem bývalé Juránkovi chaty odbočujem až na samotnou hranu Jezerní stěny.
Odtud je úžasný rohled a ani nám nepřijde, že hladina Černého jezera dole pod námi je o 300 m níže.
Vzpomínám si, jak před dvěma roky jsme byli v těchto místech v zimě. Všude leželo dobře metr, metr a půl sněhu a já spolu s Michalem jsme celou kolmou stěnu lesem "seskákali" v hlubokých závějích až dolů k jezeru - jeden z mých nejlepších adrenalinových zážitků.
Po chvilce rozjímání se zvedáme a pokračujem dál. Už nám toho moc nezbývá, jen přejít Jezerní horu, Rozvodí a po sjezdovce na Špičáku seběhnout dolů na Blaženku. Tady naší hřebenovku přes Královský hvozd zakončujem a čekání na vlak si krátíme dobrým pitím a jídlem.
Skvělá akce. p.s.-omlouvám se za některé fotografie, jsou přefocené z alba, proto ta zhoršená kvalita.
Dva dni někde v lese mu prej dostatečně spraví náladu. Zrazujem tentokrát Brdy a rozhodujem se pro Šumavu a přechod hraničního hřebene mezi Ostrým a Jezerní horou. Vystupujem z vlaku v Hamrech a v klidu se vydáváme na cestu. První kilometry paradoxně klesáme, aby o to víc jsme pak zase museli při našem výstupu na vrchol nastoupat. Dole v Hamrech si ještě dopřáváme malé posilnění v místní hotýlku a pak už vzhůru na Ostrý, celkem 600 výškových metrů. Na křižovatce Pod statečkem máme druhou pauzu a potom už na nás čeká nejostřejší stoupání se závěrečným výstupem přes vrcholové skály až k samotné chatě ve výšce 1293 m.n.m. Sem přicházíme těsně před desátou večer a tak máme akorát čas si vybrat nějaké vhodné místo pro dnešní přenocování, než bude úplná tma. Nakonec se rozhodujem pro lavičky před chatou.
Vybalujem spacáky, karimatky, ponča a před 23 hodinou usínáme. Noc byla klidná a ráno máme za odměnu krásný východ slunce. Po snídani vše balíme, na vrcholu děláme pár fotek a vyrážíme na hřebenovku.
Ze začátku jsou značné výškové rozdíly a tak to máme stále nahoru dolu a docela si máknem. Až zhruba od poloviny se terén postupně srovnává a chůze se stává pro nás příjemnější.
V druhé polovině Královského hvozdu už také máme krásné výhledy na obě strany a to "díky"polomům, které i tuto část Šumavy citelně poznamenaly. V Čechám lze rozpoznat přehradu u Nýrska, hřeben Prenet - Můstek - Pancíř, Špičák, Svatobor, Poledník a v dálce dokonce komíny z keramičky v Chlumčanech. Na německé straně samozřejmě oba Ostrý, Velký Javor, Hoher Bogen, Falkenstein i Luzný.
To už ale přicházíme na vrchol Svarohu a kolem bývalé Juránkovi chaty odbočujem až na samotnou hranu Jezerní stěny.
Odtud je úžasný rohled a ani nám nepřijde, že hladina Černého jezera dole pod námi je o 300 m níže.
Vzpomínám si, jak před dvěma roky jsme byli v těchto místech v zimě. Všude leželo dobře metr, metr a půl sněhu a já spolu s Michalem jsme celou kolmou stěnu lesem "seskákali" v hlubokých závějích až dolů k jezeru - jeden z mých nejlepších adrenalinových zážitků.
Po chvilce rozjímání se zvedáme a pokračujem dál. Už nám toho moc nezbývá, jen přejít Jezerní horu, Rozvodí a po sjezdovce na Špičáku seběhnout dolů na Blaženku. Tady naší hřebenovku přes Královský hvozd zakončujem a čekání na vlak si krátíme dobrým pitím a jídlem.
Skvělá akce. p.s.-omlouvám se za některé fotografie, jsou přefocené z alba, proto ta zhoršená kvalita.
